Domů     Záhady historie
Asasíni: Záhadní všehoschopní desperáti
Michaela Holubová
od Michaela Holubová 14.3.2021
6.4tis
Asasíni: Záhadní všehoschopní desperáti
Podobizna Hasana-ibn-Sabbáha, zakladatele sekty, má asi do skutečnosti daleko, ale co na tom dnes záleží… FOTO: wikimedia commons – volné dílo
612
SDÍLENÍ
6.4tis
ZOBRAZENÍ

Údajně první teroristé, kteří rozsévají strach a na počkání hrozí smrtí všem bez rozdílu postavení. Jsou prý ale také obratnými politickými bojovníky a sečtělými intelektuály. Asasínů nebylo mnoho, ale ve středověku měli značný vliv a získali pohádkové jmění.

Podobizna Hasana-ibn-Sabbáha, zakladatele sekty, má asi do skutečnosti daleko, ale co na tom dnes záleží... FOTO: wikimedia commons - volné dílo Alamút obléhán Mongoly. Kdo bude mít navrch? FOTO: wikimedia commons - volné dílo A takto vypadá legendární pevnost dnes.  FOTO: Alireza Javaheri / wikimedia commons - CC BY-SA 3.0

Přátelskou rozmluvu střídá opatrný, přesto zásadní spor. Dochází k němu během přijetí francouzského hraběte Jindřicha II. ze Champagne (1166–1197), titulárního krále jeruzalémského, u nejvyššího vůdce Muhammada II. (1166–1210) v legendární asasínské pevnosti Alamút na severozápadě Íránu.

Zdvořilostní návštěva se vyhrotí ve chvíli, kdy francouzský feudál ve snaze očistit jméno křesťanství vyzdvihne oddanost a bohabojnost vyznavačů tohoto náboženství. To ale rozruší vůdce arabské sekty, který křičí:

„Nikdo, a věř mi, že vím, co říkám, není oddanější než mí muži. To je síla Asasínů. Nevěříš-li pohleď a kaj se!“ Potom již klidným pohybem ruky pokyne dvěma mladíkům, kteří stojí jako stráž na věžích. Ti bez rozmýšlení skočí střemhlav z obrovské výšky, a jejich těla se rozdrtí o tvrdou skálu pod nimi.

Šokovaný Jindřich ze Champagne jen na sucho polkne a pohlédne do usmívající se tváře hašašínského vůdce. Nesmrtelná legenda údajně věrně popisuje šílenství a zarputilost poblázněných sektářů.

Alamút obléhán Mongoly. Kdo bude mít navrch? FOTO: wikimedia commons – volné dílo

ÚSTUPKY BLIŽŠÍ NEŽ SMRT

Asasíni (někdy také Hašašíni) jsou členové radikální islámské sekty (ismáilitů), která vznikla na území dnešního Íránu v roce 1090. Přezdívka náboženských fanatiků žije dodnes jako ustálený mezinárodní pojem „assassin“ – „úkladný vrah“.

Jejich první vůdce, někdejší perský misionář Hassan-i Sabbāh (asi 1056–1124), zakládá na konci 11. století bojůvku, která předtím ani potom nemá ve světě obdoby. Asasíni prý dokážou kontrolovat politickou situaci na různých místech arabského světa i bez stálé armády jen za pomoci strachu.

Svým protivníkům vyhrožují vraždami, které jsou odhodlaní fanatici také schopni beze zbytku realizovat. A světe div se, tento nátlakový prostředek funguje i proti o poznání silnějším oponentům. Všichni tak raději ustoupí asasínům z cesty.

Děje se tak proto, že své rejdy absolvují pod vlivem omamných látek, především zrádného hašiše?

Slavná Asasínská pevnost Alamút FOTO: wikimedia commons – volné dílo

KAM AŽ SAHÁ HAŠIŠOVÝ OPAR?

Pevnost Alamút ležící v provincii Qazvin asi 100 kilometrů od íránského hlavního města Teheránu se prý po vítězných bitvách stává jedním velkým hašišovým doupětem. Tato látka, která je ve skutečnosti pryskyřicí z konopí, prý dělá z Hassanových mužů snadno ovladatelné loutky také před brutálními výpady do okolí.

O asasínech se přitom traduje, že se rekrutují z řad inteligentních lidí. Čím to, že se nechávají získat ke konzumaci nevyzpytatelných omamných látek? Podle dobových materiálů jsou totiž svými vůdci přesvědčováni, že halucinace, které hašiš způsobuje, jsou obrazem krásného posmrtného života.

Skutečně pomáhala tato droga zběsilým válečníkům k odhodlání a úspěchu? Nebo to bylo ještě něco jiného?

A takto vypadá legendární pevnost dnes. FOTO: Alireza Javaheri / wikimedia commons – CC BY-SA 3.0

PRO PODPORU KE SVÝM KATŮM

Asasíni brázdí asijské země po více než dvě staletí. Jejich bojovné a mocenské choutky však časem začínají přerůstat přes hlavu i sektářským vůdcům. A když v roce 1238 míří asasínští vyslanci do Francie a Anglie, aby získali tyto velmocí pro válku s Mongolskou říší, je jejich osud prakticky zpečetěn.

Evropané totiž plánuji s Mongoly přesný opak, tedy napadení muslimů. Z následných ran se asasíni nevzpamatují a jejich kdysi obávaná moc je definitivně ochromena. Nájezdníci později dobývají a vypalují všechna sektářská sídla včetně centrální pevnosti Alamút.

Její pád v roce 1256 znamená také tečku za podivuhodnou historií zběsilých asasínů a jejich zakrvácených šavlí. Byli jen vypočítavými šílenci pod vlivem drog, nebo jim šlo ve skutečnosti o vyšší cíle, které však byly lemovány strachem a lidskými oběťmi?

Autor: Zdeněk Pospíšil

reklama
Související články
od Jan Šedivý 23.10.2021 919
Během života vladaře Karla IV. se odehraje mnoho výjimečných událostí. Má mezi ně patřit i působení slepého věštce na jeho pražském dvoře. Tento nevidomý muž měl totiž spatřit děsivou budoucnost českých zemí! Jezdci na koních vjíždějí do pražských uliček. Kolem roku 1360 přivážejí k římskému císaři a českému králi Karlu IV. (1316–1378) slepého muže přezdívaného Tartar. Hoch pocházející z Domažlicka […]
od Jan Šedivý 22.10.2021 933
Příběh odvážné Francouzky, která zahynula krutou smrtí na hranici, přitahuje i po staletích. Byla a zůstala ojedinělým zjevením, symbolem hrdosti a statečnosti. Johanka se Francií prohnala jak vítr, který nepřináší jen svěží vzduch, ale především vytoužené spasení. Johanka (1412–1431) se pravděpodobně narodila 6. ledna roku 1412 Jakubovi d´Arcovi a jeho ženě Isabele, kteří žili v lotrinské vesnici Domrémy. […]
od Jan Šedivý 22.10.2021 1.8tis
Na břehu řeky Boyne, necelou hodinu cesty od hlavního irského města Dublinu, stojí v přírodě něco, co na první pohled připomíná obrovský pecen chleba, který si tu odložil nějaký pravěký obr. Kamenná mohyla je však velice zajímavá. Už jen samotný fakt, kdy byla postavena, stojí za povšimnutí. Newgrange bylo podle odhadu vytvořeno přibližně okolo roku […]
od Jan Šedivý 21.10.2021 2.1tis
Zajíc s parožím, který umí napodobit lidskou řeč, rád si pochutná na whisky a páří se jenom za nevlídných, bouřlivých nocí. Myslíte si, že jde jen o výplod fantazie? Možná ano, možná ne. Vědci si myslí, že aspoň zčásti může mít americká legenda pravdivý základ. Zajdalen se vyskytuje hlavně v západním cípu USA. Je tady […]
od Mirek Brát 21.10.2021 3.0tis
Podmořská archeologie přichází stále s novými objevy. Památky dochované na mořském dně jsou v některých případech staré až několik tisíc let. Nedávno například podvodní archeologové ohlásili nález „bulharské Atlantidy“. Je opravdu „vymalováno, uklizeno“, pátrání po Atlantidě tím končí?   Nálezy byly učiněné jen několik metrů pod hladinou řeky Ropotamo nedaleko bulharského černomořského letoviska Primorsko. Mluví […]