Pro celý svět je to šok. Dne 13. května roku 1981 je přímo ve Vatikánu spáchán atentát na tehdejšího papeže Jana Pavla II. Pozadí tohoto odporného činu zůstává i po více než 30 letech záhadou. Atentátník totiž uvede, že byl na útok najat. Kým? O tom se stále spekuluje.

Třiadvacetiletý turecký mladík Mehmet Ali Ağca (*1958) pozoruje ostřížím zrakem davy proudící na vatikánské Svatopetrské náměstí.

Dne 13. května roku 1981 se zde má oblíbený papež Jan Pavel II. (1920–2005) v odpoledních hodinách setkat s věřícími. „Hlavně nezpanikař,“ upomíná se Mehmet a snaží se působit nenápadně.

Když Jan Pavel II. projíždí v otevřeném automobilu davem a rozmlouvá s jásajícími lidmi, vytáhne zbraň a na hlavu římskokatolické církve několikrát vystřelí!

Přežije těžká zranění?

Na Svatopetrském náměstí vypuká panika. Atentátník se pokouší rychle zmizet, v tom mu však zabrání papežův bodyguard Camillo Cibin (1926–2009) společně s několika dalšími civilisty. Automobil s papežem se mezitím řítí do blízké nemocnice.

„Rychleji! Rychleji! Nebo nám tady vykrvácí!“ křičí papežova ochranka. Jan Pavel II. je zasažen celkem čtyřmi střelami, a to do břicha a obou rukou. Lékaři dělají, co mohou. Během pětihodinového chirurgického zákroku mu musí odstranit část poškozeného střeva.

Už to vypadá, že bude v pořádku, když nastane nečekaná komplikace. Během transfúze krve je papež infikován nebezpečným virem a jeho rekonvalescence se prodlouží. Zatímco se zotavuje, putuje Mehmet Ali Ağca za mříže.

Každý se v tu chvíli ptá na jednu jedinou otázku. Proč vlastně na Svatého otce střílel?

Kolik měl kompliců?

Soud se s atentátníkem příliš nepáře. Protože ho každý viděl střílet, nemůže být o jeho vině pochyb. Za pokus o vraždu je proto v červenci roku 1981 odsouzen v Itálii k doživotnímu vězení.

Atentátník později poskytne výpověď a předestře pravděpodobný obrázek celé události. „Do Říma jsem přicestoval z Milána dva dny před samotným atentátem. Měl jsem se zde setkat se třemi dalšími komplici, jedním Turkem a dvěma Bulhary.

Celou operaci řídil Zilo Vassilev, bulharský vojenský atašé (přidělenec–pozn. red.) v Římě,“ tvrdí Mehmet. Podle něj měl útok provést on a ještě jeden záložní střelec.

„Následně jsme měli v nastalé panice, podpořené odpálením malé nálože, utéct na bulharské velvyslanectví. To se ale nepovedlo. Jakmile jsem totiž vystřelil, do všeho se vložil dav a papežova ochranka.“ Z jakého důvodu měl papeže odstranit?

„Všechno to byl plán Sovětského svazu a jeho tehdejšítajné služby KGB,“ dodává Mehmet.

Změna výpovědi

Teorie o zapojení tehdy komunistické Moskvy do celé záležitosti dává smysl. Papež Jan Pavel II. je jí totiž trnem v oku svými antikomunistickými výroky a podporou demokratických režimů.

Bulharsko (v té době také komunistické–pozn. red.) proto na pokyn KGB údajně zadá své tajné službě jednoznačný úkol: „Odstraňte papeže!“ Úkolem je následně pověřen právě Mehmet Ali Ağca. Jenže on sám začne svou výpověď později měnit:

„Ve skutečnosti mi útok nařídili muslimští radikálové, kteří tímto činem chtěli zničit křesťanství,“ tvrdí například v jeden moment. Jenže později to podle něj bylo zase jinak. Vzhledem k neexistenci jednoznačných důkazů nikdo neví, čemu vlastně věřit.

Oficiální závěry vyšetřovací komise nakonec znějí, že celou akci naplánovala bulharská a východoněmecká tajná služba na přímý pokyn sovětské KGB…