Patří mezi nejznámější české hory. Velký Blaník stojící v oblasti České Sibiř, je obestřen mnoha záhadnými událostmi a pověstmi! Může se kdesi na něm nacházet „trhlina“ v časoprostoru, vedoucí do jiné reality?   Lesní mýtinou problesknou paprsky světla, dopadající na tváře několika dělníků. Brzy dojde k explozi, která má uvolnit horninu z Velkého Blaníku. Konkrétně základní kámen, určený pro

Je to místo opředené mnoha legendami. Legendami o zakopaném pokladu, přízračných vojácích, hejkalovi bludném kořenu či tajemných světlech. V neposlední řadě se tu měly k různým rituálům scházet keltské druidky. A nyní je to také místo, ze kterého redaktorka Enigmy jen po malé chvilce vzala nohy na ramena.   Kdo se bojí, nesmí do lesa, říká známé přísloví. Lidová moudrost už nespecifikuj

Ještě před třiceti lety se jmenuje Chlum nad Ohří. Teprve po pádu totality se může vrátit ke svému původnímu jménu. Chlum Svaté Máří je město, ale především známé poutní místo v okrese Sokolov. Proč je však zdejší kostel zasvěcen hned dvěma patronkám najednou?! Nynější barokní poutní areál je postaven na sklonku 17. stol. podle návrhu uznávaného stavitele a architekta Kryštofa Diezenhofera (165

Pověstí o bludném kořenu existuje víc než dost. Nu, pomyslí si teď možná čtenář, lidská fantazie byla vždy bezbřehá. Jenže, co když se vždycky nejedná jen o báchorky a lidovou slovesnost? Známý český záhadolog Otomar Dvořák popisuje ve své knize Démonické pasti příběh pana Matějky, zaměstnance lesní správy, který se roku 1930 (takže nikoliv v nějakém dávnověku, ale v konkrétním nám ne příliš vz

S tajemným středověkým řádem templářů je spojována řada lokalit v Čechách i na Moravě (Veveří, Dobříš), přitom není historicky doloženo, že by zde někdy působili. Naopak o těch několika místech, která prokazatelně vlastnili, žádné legendy nekolují. Až na tajemné fresky ze 14. století. Templáři přicházejí do českého království poměrně pozdě, až před polovinou 13. století. O sedmdesát let později

Na severním okraji Berouna stojí nenápadná pseudogotická kaplička Panny Marie Bolestné. Nedaleko od ní nacházíme studánku s mnohoslibným názvem Boží voda. Jak už samo jméno napovídá, voda ze studánky byla v minulosti považována za zázračnou. Ke studánce se ale váže ještě jedna, mnohem temnější pověst. Podlé té prý kdysi jakási matka pošle svou dceru ke studánce pro vodu, když se děvče dlouho ne

Ke kostelu Panny Marie ve Štípě (dnes součást Zlína) putují už po staletí davy poutníků. Tradice se datuje do 14. století, ale možná bude ještě starší. Podle legendy pochází už z 11. století, tehdy prý jakýsi Štípa nalézá ve okolních lesích zázračnou sochu Bohorodičky, postaví pro ni kapličku a začne ji vzývat. Jeho příkladem se řídí další lidé, a tak vzniká poutní místo, na němž je v pozdější

Vrch Mouřenec leží nedaleko Annína (okres Klatovy) a podle pověsti zde byl v pohanských dobách vzýván Černoboh, bůh zla a neštěstí, anebo Morana, bohyně smrti.  Poustevník svatý Vintíř-Günter (snad 955 až 1045) odtud prý vyhání nejen pohanské kněze, ale i jejich démonická božstva a místo toho zavádí kult sv. Mořice-Maurencia, jehož jméno znamenající mouřenín, černoch, má nenápadně odkazovat prá

Těžba kovů, obzvláště těch drahých, je po staletí tvrdou a nebezpečnou dřinou, která si  nezřídka vyžádala i oběť nejvyšší. Jaký div, že si staří horníci vyprávěli o tajemných bytostech, které nerostné bohatství střeží a na vetřelce se nedívají právě přátelsky? Jednou jsou to permoníci, podruhé pekelný pes s ohnivýma očima, nebo rovnou drak. Zvláštní? Ani ne. Kdo jiný by se bez potíží pohyboval

O Oltářním kameni se vypráví, že na něm v dobách náboženských válek v 17. století sloužili ti věřící, kteří byli právě pronásledovaní, tajné mše. Oltářní kámen je plochý břidlicový blok ležící mezi vrchy Vysoká Roudná a Dubová hora nedaleko pramenů Zlatého potoka necelých 8 kilometrů od moravského Šternberku. Zpočátku to prý mše sloužili katolíci ukrývající se zde před protestantskými Švédy dra