Ke kostelu Panny Marie ve Štípě (dnes součást Zlína) putují už po staletí davy poutníků. Tradice se datuje do 14. století, ale možná bude ještě starší.
Podle legendy pochází už z 11. století, tehdy prý jakýsi Štípa nalézá ve okolních lesích zázračnou sochu Bohorodičky, postaví pro ni kapličku a začne ji vzývat.
Jeho příkladem se řídí další lidé, a tak vzniká poutní místo, na němž je v pozdější dobách vystavěn kostel s klášterem. Jenom pověst, nebo je všechno trochu jinak?
Něco by nám možná mohla napovědět jiná skazka, která se v okolí traduje. Podle ní je prý vrch Baba u Kostelce nedaleko Štípy pohanským kultovním místem. A ano, nemýlíte se, je zde údajně vzývána černá bohyně, tedy jakási personifikace matky země.
Otázka, co to tedy ten Štípa v dobách, kdy u nás bylo křesťanství ještě velmi mladé a většina obyčejných lidí dosud vyznávala pohanské bohy, byl, se tak přímo vnucuje.
Je tedy zázračná máriánská soška ve skutečnosti pohanskou modlou? A kdo byl onen tajemný nálezce Štípa? Misionář, který nahradil pohanský kult křesťanským?
Nebo naopak poslední pohanský žrec, který se rozhodl zachránit svou milovanou bohyni tím, že ji „převleče do jiného kabátu“?
