Domů     Záhady historie
Aztécká věz lebek stále roste. Tvoří ji přes šest set lidských obětí
Marek Hadrbolec
od Marek Hadrbolec 29.12.2020
6.0tis
Podle nejnovějších objevů věž tvoří více než 600 lebek. ZDROJ: mysteriousuniverse.com
222
SDÍLENÍ
6.0tis
ZOBRAZENÍ

Sto devatenáct nových lidských lebek, takový objev učinili nedávno archeologové v Mexiku, kde byla před pěti lety nalezena první část věže lebek, která vznikla za doby Aztéků a byla součástí velkého chrámu.

Podle nejnovějších objevů věž tvoří více než 600 lebek. ZDROJ: mysteriousuniverse.com Lebky děsily evropské kolonizátory a strašidelně působí dodnes. ZDROJ: mysteriousuniverse.com

Díky nejnovějšímu odhalení se tak věž skládá nikoliv ze 484 lidských lebek, ale z dohromady 603 lebek, které patřily lidským obětem, které byly nabídnuty bohu Huitzilopochtliovi: bohu slunce a války. Archeologové však nepochybují o tom, že lebek může být objeveno ještě více.

„Věž z lidských lebek je jedním z nejpozoruhodnějších archeologických objevů posledních let. Ukazuje, jak mystická a silná byla Aztécká civilizace,“ sdělila archeoložka Alejandra Guerrero.

Nutné oběti

Z minulosti se dochovalo několik pramenů, které popisují zděšení evropských kolonizátorů, když poprvé spatřili struktury podobné věži z lebek. Zatímco pro Evropany to byl naprosto děsivý a odpudivý pohled, pro Aztéky byly lidské oběti běžnou součástí života.

Dokládá to i fakt, že lebky, které jako stavební materiál pro věž posloužily, nepatří pouze Evropanům nebo jiným nepřátelům Aztéků. Koloběh obětí bohů se nesměl zastavit, takže byly v případě potřeby obětováni aztéčtí muži, ženy a dokonce také děti.

Odpudivý je také způsob, jakým je věž sestavena. Hlavy oddělené od těl byly nedlouho po smrti nabodnuty na dřevěné kůly, které tvoří nosnou konstrukci věže. Lebky tak drží věž pohromadě podobně, jako podle aztécké víry držely pohromadě svět právě lidské oběti.

Foto: mysteriousuniverse.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 4.12.2021 1
Historikové nemají příliš v oblibě tvrzení: Co by bylo, kdyby? Jaký by však byl svět, kdyby životní pouť Adolf Hitlera skončila ve výbuchu, který by na vůdce nacistického Německa vyšlehl v roce 1939 z jihlavského podzemí? V březnu 1939 měl Adolf Hitler v plánu navštívit Jihlavu. Ve městě žila početná německá komunita, ke které plánoval pronést projev před […]
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.5tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.7tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.6tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 2.9tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]