Skip to content

Baalbek: Komu měly sloužit zdejší terasy

Tři obrovské kamenné bloky v základech chrámů v libanonském Baalbeku nenechávají odborníky již několik desetiletí klidně spát. Proč stavitelé používali gigantické kvádry? Chtěli tak jen zajistit stabilitu budov v seismicky aktivní části země, nebo k tomu existuje jiný důvod?

A jak je dopravovali ze vzdáleného lomu? Vždyť s přepravou a uložením podobně velkých břemen mají problémy i současné stavební firmy!

Baalbecké chrámy působí majestátně.

Rozměry jsou skutečně úctyhodné! Délka kolem 20 metrů, výška a šířka přes čtyři metry. Kvádr je tak o více než metr vyšší a širší než běžný autobus a bezmála dvakrát tak dlouhý. A hmotnost? Přes tisíc tun!

To je přibližně stejně jako váha 100 zmíněných autobusů. V době vzniku chrámu patrně neexistuje technologie, která umožňuje přepravu a manipulaci s takto objemnými předměty. Podle odhadu badatelů je k jejich přesunu zapotřebí 40 000 lidí!

Jaký národ tehdejší doby má k dispozici tolik siláků? Nebo máme o technických schopnostech našich předků jen zkreslené představy?

Jsou chrámy dědictvím po mimozemské civilizaci?
FÉNIČANÉ, ŘEKOVÉ, NEBO MIMOZEMŠŤANÉ?

V údolí El-Bekaa, ve kterém leží Baalbek, se od 3. tisíciletí před naším letopočtem postupně vystřídá mnoho národů. Na nějaký čas toto místo osidlují další národy, například Féničané či Řekové. Na přelomu našeho letopočtu město dobývají Římané.

V římské éře se Baalbeku říká Héliopolis a vzniká zde hodně chrámů, včetně toho nejslavnějšího, který je zasvěcen nejvyššímu římskému bohu Jupiterovi. Zdá se, že obyvatelé pokračují v zaběhnuté tradici, neboť na stejném místě měli svatyni patrně už Féničané.

Také název města Baalbek prý vznikl spojením slov Baal al Hadad (otec bohů a dárce života) a Bek (město). Naznačuje název „Město otce bohů“, že se skutečně jedná o významné místo? Jsou kamenné bloky důkazem přítomnosti „bohů“?

Baalbek – toto je údajná přistávací plocha pro vesmírné návštěvníky.
KOSMICKÁ RAMPA?

Jako první upozorňuje na monumentální kamenné bloky v základech Jupiterova chrámu ruský etnolog a matematik Matest M. Agrest (1915 – 2005). „Jejich zpracování je úkol obtížně řešitelný i s pomocí výkonných prostředků současné techniky,“ tvrdí Agrest v roce 1961 a svoji tezi dále rozvíjí: „Můžeme připustit, že výzkum sluneční soustavy prováděli (mimozemští) kosmonauti v malých lodích, startujících ze Země.

K těmto účelům se jim snad podařilo na Zemi získat dostatečné množství jaderného paliva a vybudovat zvláštní základny a skladiště. Museli také nepochybně na Zemi zanechat památky na svůj pobyt. Nepatří k těmto památkám uvedené zvláštní stavby, jako například baalbecká terasa?“

Jak dokázali v minulosti s obřími břemeny pohnout?
PŘENÉST A JEŠTĚ ZVEDNOUT!

Agrestovu domněnku později přebírá švýcarský spisovatel a záhadolog Erich von Däniken (*1935). Prý se jedná o startovací rampu mimozemských raket. Jeho teorii by mohl potvrdit, nebo vyvrátit jen důkladnější průzkum kamenných bloků, který by byl ale obtížný.

Snad největší záhadou je (kromě dokonalého opracování) především manipulace s kamennými bloky, které pocházejí ze dva kilometry vzdáleného lomu. Dělníci je na staveništi musejí vyzvednout do výšky přes sedm metrů a přesně usadit na místo.

To vše v době před více než 2000 lety. Mnozí badatelé se také domnívají, že lidé v této oblasti nebyli sami schopni tento nesmírně obtížný úkol zvládnout. Pomáhají jim při stavbě „bohové“? Stavitelé přepravují celkem tři obrovské bloky a čtvrtý nechávají v lomu.

Tam zůstává dodnes, jako by dělníci právě odešli na přestávku a už se z ní nevrátili. Kamenný blok je opět dokonale opracován. Proč není použit při stavbě? Nevíme. Jeho rozměry jsou největší: 21,5 x 4,5 x 4,3 metru!

Právem se tak řadí na první místo v žebříčku největších opracovaných monolitů v dějinách světa. Jak ho chtěli stavitelé využít? A proč ho nakonec nechali v lomu?

Autor článku: Jan Zeman

Foto: Wikipedia, middleeasteye.net, thetruthisouthere.com
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Co nového na Marsu?
21stoleti.cz

Co nového na Marsu?

O tom, že rudá planeta může skrývat...
Bydlení v harmonii s přírodou
rezidenceonline.cz

Bydlení v harmonii s přírodou

Spojujícím prvkem vnitřních a vnějších...
Čeští vědci pěstují poněkud jinak
21stoleti.cz

Čeští vědci pěstují poněkud...

Testovat léky na buňkách, které se podobají mozkovým,...
Vyzrajte na chudokrevnost
nasehvezdy.cz

Vyzrajte na chudokrevnost

Možná i vám chybí červené krvinky. Jak to poznáte? Jste...
8. ročník golfového turnaje BMW Invelt proběhl za krásného slunečného počasí
iluxus.cz

8. ročník golfového turnaje BMW...

Když má člověk dobré přátele, je vždy skvělé...
Odjel Antonín Dvořák do Ameriky jenom kvůli penězům?
epochaplus.cz

Odjel Antonín Dvořák do...

„Právě dokončuji novou symfonii e moll. Dělá mi velkou radost a bude se od...
Pečené lišky
nasehvezdy.cz

Pečené lišky

Výtečná „smaženice“ z lišek. Směs lze...
10 nejvěrnějších zástupců zvířecí říše: Kdo opravdu slibuje lásku až za hrob?
epochalnisvet.cz

10 nejvěrnějších zástupců...

S věrností to u lidí ani u zvířat není...
4 nejdelší železniční tunely světa
epochalnisvet.cz

4 nejdelší železniční tunely...

Prohání se jimi rychlostní vlaky, které...
Botanická zahrada v Bečově
epochanacestach.cz

Botanická zahrada v Bečově

Jedna z...
Karlovarské radovánky: Rozhledna Diana a motýlí zoo
epochanacestach.cz

Karlovarské radovánky:...

Říká se, že kdo...
„Boj“ o vysílač: Jak Němci v Gliwicích obelstili Evropu
epochaplus.cz

„Boj“ o vysílač: Jak Němci v...

Večerní směna na vysílací stanici v německých...