reklama
24. června 1947: Americký pilot Kenneth Arnold (1915–1984) ze svého letounu v blízkosti pohoří Mount Rainier ve Washingtonu pozoruje neidentifikované létající objekty. Jeho svědectví dává vzniknout označení „létající talíře“.
Domů     Neobjasněné události
Baalbek: Komu měly sloužit zdejší terasy
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 9.10.2019
6.4tis
631
SDÍLENÍ
6.4tis
ZOBRAZENÍ

Tři obrovské kamenné bloky v základech chrámů v libanonském Baalbeku nenechávají odborníky již několik desetiletí klidně spát. Proč stavitelé používali gigantické kvádry? Chtěli tak jen zajistit stabilitu budov v seismicky aktivní části země, nebo k tomu existuje jiný důvod?

A jak je dopravovali ze vzdáleného lomu? Vždyť s přepravou a uložením podobně velkých břemen mají problémy i současné stavební firmy!

Baalbecké chrámy působí majestátně.

Rozměry jsou skutečně úctyhodné! Délka kolem 20 metrů, výška a šířka přes čtyři metry. Kvádr je tak o více než metr vyšší a širší než běžný autobus a bezmála dvakrát tak dlouhý. A hmotnost? Přes tisíc tun!

To je přibližně stejně jako váha 100 zmíněných autobusů. V době vzniku chrámu patrně neexistuje technologie, která umožňuje přepravu a manipulaci s takto objemnými předměty. Podle odhadu badatelů je k jejich přesunu zapotřebí 40 000 lidí!

Jaký národ tehdejší doby má k dispozici tolik siláků? Nebo máme o technických schopnostech našich předků jen zkreslené představy?

Jsou chrámy dědictvím po mimozemské civilizaci?

FÉNIČANÉ, ŘEKOVÉ, NEBO MIMOZEMŠŤANÉ?

V údolí El-Bekaa, ve kterém leží Baalbek, se od 3. tisíciletí před naším letopočtem postupně vystřídá mnoho národů. Na nějaký čas toto místo osidlují další národy, například Féničané či Řekové. Na přelomu našeho letopočtu město dobývají Římané.

V římské éře se Baalbeku říká Héliopolis a vzniká zde hodně chrámů, včetně toho nejslavnějšího, který je zasvěcen nejvyššímu římskému bohu Jupiterovi. Zdá se, že obyvatelé pokračují v zaběhnuté tradici, neboť na stejném místě měli svatyni patrně už Féničané.

Také název města Baalbek prý vznikl spojením slov Baal al Hadad (otec bohů a dárce života) a Bek (město). Naznačuje název „Město otce bohů“, že se skutečně jedná o významné místo? Jsou kamenné bloky důkazem přítomnosti „bohů“?

Baalbek – toto je údajná přistávací plocha pro vesmírné návštěvníky.

KOSMICKÁ RAMPA?

Jako první upozorňuje na monumentální kamenné bloky v základech Jupiterova chrámu ruský etnolog a matematik Matest M. Agrest (1915 – 2005). „Jejich zpracování je úkol obtížně řešitelný i s pomocí výkonných prostředků současné techniky,“ tvrdí Agrest v roce 1961 a svoji tezi dále rozvíjí:

„Můžeme připustit, že výzkum sluneční soustavy prováděli (mimozemští) kosmonauti v malých lodích, startujících ze Země. K těmto účelům se jim snad podařilo na Zemi získat dostatečné množství jaderného paliva a vybudovat zvláštní základny a skladiště.

Museli také nepochybně na Zemi zanechat památky na svůj pobyt. Nepatří k těmto památkám uvedené zvláštní stavby, jako například baalbecká terasa?“

Jak dokázali v minulosti s obřími břemeny pohnout?

PŘENÉST A JEŠTĚ ZVEDNOUT!

Agrestovu domněnku později přebírá švýcarský spisovatel a záhadolog Erich von Däniken (*1935). Prý se jedná o startovací rampu mimozemských raket. Jeho teorii by mohl potvrdit, nebo vyvrátit jen důkladnější průzkum kamenných bloků, který by byl ale obtížný.

Snad největší záhadou je (kromě dokonalého opracování) především manipulace s kamennými bloky, které pocházejí ze dva kilometry vzdáleného lomu. Dělníci je na staveništi musejí vyzvednout do výšky přes sedm metrů a přesně usadit na místo.

To vše v době před více než 2000 lety. Mnozí badatelé se také domnívají, že lidé v této oblasti nebyli sami schopni tento nesmírně obtížný úkol zvládnout. Pomáhají jim při stavbě „bohové“? Stavitelé přepravují celkem tři obrovské bloky a čtvrtý nechávají v lomu.

Tam zůstává dodnes, jako by dělníci právě odešli na přestávku a už se z ní nevrátili. Kamenný blok je opět dokonale opracován. Proč není použit při stavbě? Nevíme. Jeho rozměry jsou největší: 21,5 x 4,5 x 4,3 metru!

Právem se tak řadí na první místo v žebříčku největších opracovaných monolitů v dějinách světa. Jak ho chtěli stavitelé využít? A proč ho nakonec nechali v lomu?

Autor článku: Jan Zeman

Foto: Wikipedia, middleeasteye.net, thetruthisouthere.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Filip Appl 23.6.2022 1.3tis
Obří pavouci jsou odedávna oblíbeným tématem spisovatelů či režisérů. Zkazky z některých zemí však naznačují, že za vším je víc než jen populární téma. Asi nejslavnějším zástupcem obřích pavouků ve světě kryptozoologie je děsivý africký Jba Fofi. Po jeho stopách se v minulých desetiletích vydává především britský kryptozoolog William Gibbons (*1958). Ten v africké divočině původně pátrá po […]
od Dalibor Vrána 22.6.2022 2.1tis
Tzv. Tulliho papyrus je považován za možná největší důkaz o přítomnosti mimozemšťanů ve starém Egyptě vůbec. Má to ale jeden háček. Nikdo ho nemůže najít! Byl cíleně zničen? Svítek, který se údajně datuje do éry faraona Thutmose III. (vládl 1486–1425 př. n. l.), obsahuje svědectví o tom, jak z nebe sestoupil ohnivý disk. Patřit měl […]
od Dalibor Vrána 21.6.2022 2.7tis
Sebevražedný, vlastnoručně napsaný dopis amerického zpěváka Kurta Cobaina (1967–1994), se stává podezřelou okolností jeho smrti. Že tu něco nehraje, si jako první všímá soukromý detektiv Tom Grant, kterého si najala vdova po zesnulém, herečka a zpěvačka Courtney Love (*1964). Celý dopis po drtivou většinu rozsahu vůbec nepůsobí jako rozloučení se světem. Cobain zde píše o […]
od Eva Soukupová 20.6.2022 1.7tis
V průlivu Long Island Sound u amerického pobřeží leží malý ostrov zvaný Charles island. Na něm je prý ukryté aztécké zlato a k tomu ještě poklad obávaného piráta kapitána Kidda. Jenže ostrov i cennosti jsou prokleté a ten, kdo se jich pokusí zmocnit, si podepisuje rozsudek smrti.     Malý ostrov patřící k americkému státu […]
od Mirek Brát 18.6.2022 1.4tis
Blízká setkání prvního druhu se v minulosti nevyhnuly ani slavným osobnostem. Patřil k nim i německý básník Goethe. Záhadná událost se stala v době, kdy byl pozdější známý literát teprve šestnáctiletým studentem. Co vlastně Goethe pozoroval? V roce 1765 cestoval Goethe do Lipska. Putování mu znepříjemňoval nejen vytrvalý déšť, ale i špatný stav komunikací. V lokalitě mezi městy […]