Skip to content

Baalbek: Komu měly sloužit zdejší terasy

Tři obrovské kamenné bloky v základech chrámů v libanonském Baalbeku nenechávají odborníky již několik desetiletí klidně spát. Proč stavitelé používali gigantické kvádry? Chtěli tak jen zajistit stabilitu budov v seismicky aktivní části země, nebo k tomu existuje jiný důvod? A jak je dopravovali ze vzdáleného lomu? Vždyť s přepravou a uložením podobně velkých břemen mají problémy i současné stavební firmy!

Baalbecké chrámy působí majestátně.

Rozměry jsou skutečně úctyhodné! Délka kolem 20 metrů, výška a šířka přes čtyři metry. Kvádr je tak o více než metr vyšší a širší než běžný autobus a bezmála dvakrát tak dlouhý. A hmotnost? Přes tisíc tun! To je přibližně stejně jako váha 100 zmíněných autobusů. V době vzniku chrámu patrně neexistuje technologie, která umožňuje přepravu a manipulaci s takto objemnými předměty. Podle odhadu badatelů je k jejich přesunu zapotřebí 40 000 lidí! Jaký národ tehdejší doby má k dispozici tolik siláků? Nebo máme o technických schopnostech našich předků jen zkreslené představy?

Jsou chrámy dědictvím po mimozemské civilizaci?
FÉNIČANÉ, ŘEKOVÉ, NEBO MIMOZEMŠŤANÉ?

V údolí El-Bekaa, ve kterém leží Baalbek, se od 3. tisíciletí před naším letopočtem postupně vystřídá mnoho národů. Na nějaký čas toto místo osidlují další národy, například Féničané či Řekové. Na přelomu našeho letopočtu město dobývají Římané. V římské éře se Baalbeku říká Héliopolis a vzniká zde hodně chrámů, včetně toho nejslavnějšího, který je zasvěcen nejvyššímu římskému bohu Jupiterovi. Zdá se, že obyvatelé pokračují v zaběhnuté tradici, neboť na stejném místě měli svatyni patrně už Féničané. Také název města Baalbek prý vznikl spojením slov Baal al Hadad (otec bohů a dárce života) a Bek (město). Naznačuje název „Město otce bohů“, že se skutečně jedná o významné místo? Jsou kamenné bloky důkazem přítomnosti „bohů“?

Baalbek – toto je údajná přistávací plocha pro vesmírné návštěvníky.
KOSMICKÁ RAMPA?

Jako první upozorňuje na monumentální kamenné bloky v základech Jupiterova chrámu ruský etnolog a matematik Matest M. Agrest (1915 – 2005). „Jejich zpracování je úkol obtížně řešitelný i s pomocí výkonných prostředků současné techniky,“ tvrdí Agrest v roce 1961 a svoji tezi dále rozvíjí: „Můžeme připustit, že výzkum sluneční soustavy prováděli (mimozemští) kosmonauti v malých lodích, startujících ze Země. K těmto účelům se jim snad podařilo na Zemi získat dostatečné množství jaderného paliva a vybudovat zvláštní základny a skladiště. Museli také nepochybně na Zemi zanechat památky na svůj pobyt. Nepatří k těmto památkám uvedené zvláštní stavby, jako například baalbecká terasa?“

Jak dokázali v minulosti s obřími břemeny pohnout?
PŘENÉST A JEŠTĚ ZVEDNOUT!

Agrestovu domněnku později přebírá švýcarský spisovatel a záhadolog Erich von Däniken (*1935). Prý se jedná o startovací rampu mimozemských raket. Jeho teorii by mohl potvrdit, nebo vyvrátit jen důkladnější průzkum kamenných bloků, který by byl ale obtížný. Snad největší záhadou je (kromě dokonalého opracování) především manipulace s kamennými bloky, které pocházejí ze dva kilometry vzdáleného lomu. Dělníci je na staveništi musejí vyzvednout do výšky přes sedm metrů a přesně usadit na místo. To vše v době před více než 2000 lety. Mnozí badatelé se také domnívají, že lidé v této oblasti nebyli sami schopni tento nesmírně obtížný úkol zvládnout. Pomáhají jim při stavbě „bohové“? Stavitelé přepravují celkem tři obrovské bloky a čtvrtý nechávají v lomu. Tam zůstává dodnes, jako by dělníci právě odešli na přestávku a už se z ní nevrátili. Kamenný blok je opět dokonale opracován. Proč není použit při stavbě? Nevíme. Jeho rozměry jsou největší: 21,5 x 4,5 x 4,3 metru! Právem se tak řadí na první místo v žebříčku největších opracovaných monolitů v dějinách světa. Jak ho chtěli stavitelé využít? A proč ho nakonec nechali v lomu?

Autor článku: Jan Zeman

Foto: Wikipedia, middleeasteye.net, thetruthisouthere.com
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak to s nimi bude dál?
nasehvezdy.cz

Jak to s nimi bude dál?

Už to bude měsíc, co Hanku...
Harmonie protkaná kontrasty
rezidenceonline.cz

Harmonie protkaná kontrasty

Prosvětlený dům v polském Mikulově na první...
Brněnské planetárium patří mezi nejkrásnější v Evropě
epochalnisvet.cz

Brněnské planetárium patří mezi...

Populárně-vzdělávací mezinárodní časopis GEO zařadil...
Vylepšení zámků motivovala velká loupež
epochalnisvet.cz

Vylepšení zámků motivovala...

Sochař a architekt Theodorus ze Samu, žijící v 6....
Zachrání lnička Česko?
21stoleti.cz

Zachrání lnička Česko?

Vědcům z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně...
Přitahuje ji kolega
nasehvezdy.cz

Přitahuje ji kolega

Dělá si snad nějaké plané naděje? Herečka...
Co je zvláštního ne neutronových hvězdách?
epochaplus.cz

Co je zvláštního ne...

Neutronová hvězda je astronomické...
Andrea Hurychová: O síle influencer marketingu
iluxus.cz

Andrea Hurychová: O síle...

Miluje cestování, kolečkové brusle, tráví...
10 zajímavostí z podzemí New Yorského a Dubajského metra
epochanacestach.cz

10 zajímavostí z podzemí New...

Víte, které metro je...
Může být virus nipah globální hrozbou?
21stoleti.cz

Může být virus nipah...

Podle posledních získaných údajů dokáže virus Nipah,...
Protiletecká věž v Hamburku se změní v park!
epochanacestach.cz

Protiletecká věž v Hamburku...

Hamburská čtvrť St. Pauli...
Hoď si dítětem! Bude déle žít
epochaplus.cz

Hoď si dítětem! Bude déle žít

Dav lidí se tlačí u věže chrámu a...