Říká se, že legendy mají kořeny v realitě. Jak je to ale s příběhem o slavném staviteli a umělci Daidalovi? Má se jednat o vynálezce, kterému se podařilo vzlétnout do oblak. Je na tom něco pravdy?
Daidalos platí za skvělého athénského umělce. Jednoho dne si všimne, že jeho synovec Talós má větší nadání než on, a mladíka zabije.
Před spravedlností pak prchá na ostrov Kréta, kde mu král Mínos poskytne nejen útočiště, ale také práci. Chce, aby vybudoval bludiště, do kterého by skryl svého syna Mínotaura. Stavbu labyrintu pro muže s býčí hlavou však nesmí Daidalos nikde vyzradit.
Daidalovi se omezení nelíbí a snaží se ostrov opustit. Sestrojí křídla a spolu se svým synem Ikarem, se vznese do vzduchu. Jenže dojde k neštěstí. Ikaros neuposlechne rad, vzlétne příliš vysoko a slunce mu křídla roztaví.
Je to jen chybný výklad?
Příběh o bájném letci je dlouhá staletí považován za pouhý mýtus. Roku 1990 se však britskému archeologovi Arthuru Evansovi (1851–1941) podaří objevit ohromný palác na Krétě. Komplex budov Knóssosu svou spletitostí skutečně připomíná bludiště! Jde ale o dostatečný důkaz pro potvrzení reálnosti mýtu o Daidalovi?
Anglický badatel a literární kritik Robert Graves (1895–1985) říká, že historka nemusí být přesnou kopií reality. Podle jeho názoru vznikl příběh z chybného výkladu: Daidalos a Ikaros se ve skutečnosti plavili na plachetnici.
Jeli prý tak rychle, jako kdyby měli křídla. Je toto vysvětlení správné?
