V historických pramenech narazíte na takzvané Gorgády hned ve dvou souvislostech. V prvním případě by se mělo jednat o skupinu ostrovů na atlantickém pobřeží afrického kontinentu. V úvahu připadají Kapverdské či Kanárské ostrovy.

Ve druhém případě se však mělo jednat o podivný kmen tvořený pouze ženami. Jak vypadaly?

Přírodovědci starověku popisovali Gorgády jako stvoření ženského pohlaví. Jejich těla měla být pokryta dlouhými chlupy připomínající zvířecí srst. Takto Gorgády ve svých spisech vykresloval například Plinius Starší (23-79). Co mohlo být za mýtem o Gorgádách a kdo měl být jejich objevitelem?

Kartaginci na cestách

Opět to bylo dílo Plinia Staršího, které naznačilo, kdo jako první se měl s Gorgádami setkat.

Jednalo se o kartaginského objevitele Hanna Mořeplavce, který se údajně na přelomu pátého a šestého století před naším letopočtem vydával na dlouhé cesty u pobřeží Afriky. Z těchto výprav si prý Hanno přivezl zpět do Kartága i nezvyklé trofeje – kůže Gorgád.

Ztratily se až za časů punských válek, kdy bylo Kartágo zničeno Římany. Takové informace navozovaly představu, že Gorgády nebyly mytické bytosti, ale skutečně existovaly. Co mohlo být v reálu inspirací pro vznik legend o Gorgádách?

Setkání s lidoopy?

Analýza Pliniových spisů a rekonstrukce možných tras objevitelských cest Hanna Mořeplavce vedla vědce k závěru, že Gorgády mohly být ve skutečnosti lidoopi, které námořníci spatřili v rámci průzkumu afrického pobřeží.

Vysvětlovalo by to i značnou sílu a bojovnost, která byla Gorgádám přisuzována v antice i ve středověku, kdy se tyto bytosti dostaly i na stránky tehdy populárních bestiářů.

Zajímavé je, že podobné tvory pokryté dlouhými chlupy zmiňují i nejstarší pověsti národa Basků. Spekuluje se, že v tomto případě se mohlo jednat o nejstarší vzpomínky na soužití moderních lidí s mizejícím člověkem neandrtálským.

Uspěla by taková teorie i v případě Gorgád? Kdoví…