27. května 1963: Britský letec a novinář sir Peter Masefield se setkává se slavným duchem letiště Montrose.
Domů     Záhady historie
Bakchická mystéria starověkého Řecka: Kdo může za neřízené orgie?
Miroslav Horký
od Miroslav Horký 2.7.2019
5.1tis
588
SDÍLENÍ
5.1tis
ZOBRAZENÍ

Mezi stromy prosvítají plameny šlehající skoro až ke korunám stromů. Kolem vysoké vatry tančí několik postav oděných do zvířecích kůží. „Vypadají jako divoženky,“ shodnou se dva muži sledující běsnění zpovzdálí a pud sebezáchovy jim nedovolí jít dál.

Divoký tanec a popíjení vína přeruší hluboký tón lesního rohu. Muži se přikrčí ke kmeni stromu a před očima se jim odehrává hrůzná podívaná. Ženy se okamžitě dávají do pohybu. Utíkají lesem a žádný tvor před nimi není v bezpečí.

„Vždyť ony to mládě úplně rozsápaly,“ hledí dva nezvaní hosté na to, co zbylo z malého koloucha.

Uctívačka boha Bakcha vypadá na první pohled sympaticky. V božském opojení se však mění v sexuchtivou a krvelačnou bestii.

NEPOHRDNOU LIDSKÝM MASEM

V 9. století před Kristem Řecko sužuje podivné šílenství. Místní ženy se mají pod vlivem Bakcha, boha vína a nespoutaného veselí, vrhat do náruče cizím mužům a dokonce se měnit v krvelačné bestie. „Hovoří se také o podivném cizinci, který se dnem i nocí mísí mezi ženy a slibuje, že jim ukáže bakchická mystéria,“ píše ve svém díle Bakchantky dramatik Eurípidés (asi 480–406 př.

n. l.). Eurípidés dokonce barvitě vylíčí, že bakchantky, jak se ženám uctívajících Bakcha říká, rozsápou i člověka a pochutnají si na jeho mase! Bakchův kult se později rozšíří i do Říma.

Bakchanálie mají původně oslavovat bohy, víno a úrodu.

PŘÍLIŠ VÍNA A OMAMNÝCH LÁTEK?

Co mohlo být spouštěčem ženského běsnění? „Mohly být omámeny vínem, do kterého si přimíchaly jedovaté rostliny. Možná použily rulík zlomocný nebo žvýkaly listy břečťanu, který je Bakchovým symbolem,“ myslí si rumunský historik Mircea Eliade (1907–1986).

Právě břečťan může měnit vnímání a projevovat psychoaktivní účinky! Kde se Eurípidés pro svou tragédii o bakchantkách inspiroval? Je možné, že pouze čerpal ze své fantazie? Proč by ale v roce 186 před naším letopočtem došlo k tvrdému potlačení bakchanálií, při němž jsou zavražděny stovky osob?

Foto: Shutterstock, Wikimedia. Autor textu: Kateřina Pelikánová. Pro web upravil: Miroslav Horký
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 1.8tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 2.2tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.5tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.4tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.6tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]