22. listopadu 1963: V Dallasu je zastřelen americký prezident J. F. Kennedy. Dodnes se spekuluje, kdo byl skutečný pachatel.
Domů     Balvany putují pouští. Ale proč?
Balvany putují pouští. Ale proč?
od 3.1.2024
2.7tis
Je záhada klouzajících kamenů vyluštěna? Foto: Tahoenathan / CC BY-SA 3.0
287
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

V okolí solné pláně Racetrack Playa na severozápadním okraji kalifornského národního parku Údolí smrti (Death Valley) není ani živáčka.

Vítr a déšť? Podle dalších vědců ani náhodou. Foto: CC volné dílo Racetrack Playa z vesmíru Foto: CC volné dílo Je záhada klouzajících kamenů vyluštěna? Foto: Tahoenathan / CC BY-SA 3.0

Vinou nehostinného suchého podnebí široko daleko nic nežije. Místu se vyhýbají i rostliny. Přesto se tu něco hýbe. Po rozpukaném pouštním povrchu se totiž přemisťují kameny!

Jak je ale možné, že se tito kamenní obři dosahující váhy až 300 kilogramům pohybují sami od sebe? Pomáhají jim překonávat stovky metrů nějaké neznámé přírodní síly? Nebo se snad za tajemným případem skrývá ještě něco víc?

Vědci si nad záhadou lámou hlavu už více jak 60 let! Důvod, proč kusy hornin mění místo a zanechávají za sebou vytlačenou dráhu, však přesně určit nedokážou. Možných řešení přitom nabízejí hned několik.

Kameni, pohni se!

Podle legend a pověstí kameny vždy v noci ožijí a putují pak po oblasti, kam se jim jen zlíbí. Toto vysvětlení ale vyvolává úsměv na tváři, podobně jako varianta uvažující o vlivu mimozemských civilizací.

Skutečně je možné uvěřit tomu, že kamenní obři pochodují po okolí, když se jim zachce? Nebo je snad pravděpodobnější domnívat se, že jsou balvany přemisťovány bytostmi z jiné planety při snaze komunikovat s lidmi?

Řešení, které mají podobu báchorky pro děti, není nutné brát vážně. Existují totiž i mnohem reálnější vysvětlení. Podle badatele Thomase Clementse z kalifornské univerzity UCLA stojí za pohybem kamenů obyčejný vítr a voda.

Vítr a déšť? Podle dalších vědců ani náhodou. Foto: CC volné dílo
Vítr a déšť? Podle dalších vědců ani náhodou. Foto: CC volné dílo

Když se z pouště stane skluzavka

Thomas Clements se na konci 40. let minulého století rozhodne, že hádanku putujících kamenů rozlouskne. Vypraví se proto do oblasti Little Bonnie Claire Playa v americké Nevadě, kde se odehrávají podobné přesuny. Dochází přitom k šokujícímu závěru.

Kameny posunuje vítr v okamžiku, když je plocha solné pláně kluzká od deště! Opravdu snad stojí za tajuplným pohybem hornin přírodní síly? Clements je o této možnosti bezvýhradně přesvědčen. Vyzkouší totiž nestabilní povrch na vlastní kůži:

„Když jsem zkusil jít po zmoklém povrchu, skoro jsem se neudržel na nohou, jak to klouzalo.“ Clementsova úvaha o vlivu větru a deště se zdá být velmi věrohodná. Podobný názor přitom zastává i americký geolog George Stanley.

I když domněnky badatelů vypadají logicky, je v nich jeden háček. Kameny se totiž pohybují stylem, který neodpovídá proudění větru!

Racetrack Playa z vesmíru Foto: CC volné dílo
Racetrack Playa z vesmíru Foto: CC volné dílo

Větře, větříčku

„Je zajímavé, že některé kameny cestují spíše po přímých trasách, to je případ těch hranatých, ty oblé se zase posunují v klikatých stopách,“ popisuje zvláštnosti pohybu kamenů na pláni Racetrack Playa americká geoložka Paula Messina.

Odbornice ze Státní univerzity v San José se rovněž domnívá, že za tajuplné přesuny balvanů může nejspíš vliv větru a deště. Není však bezvýhradně přesvědčena o tom, že by tato teorie byla jediná pravdivá:

„Nedokážu si vlastně představit, co to může být za vítr, který tak snadno pohne balvanem o váze 300 kilogramů.“ Mnohem dál jde badatel John Reid. Otevřeně totiž říká, že je možné vliv větru na přemisťování kamenů vyloučit:

„Aby vítr takovou krou pohnul, musel by mít rychlost 800 kilometrů za hodinu. To je ale pětkrát větší rychlost, než měl jakýkoliv vítr, který se v této oblasti objevil.“ Jestli ale nepohybují kamennými obry přírodní síly, tak co?

Odborníci na tuto otázku neumějí odpovědět. Řešení případu tak zatím zůstává otevřené.

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 22.11.2026 61
Představte si, že dorazíte do vesnice, kde ještě před několika hodinami žili lidé, ale nyní nenajdete jediného člověka. V ohništích údajně dohasíná oheň, příbytky zejí prázdnotou a po obyvatelích jako by se slehla zem. Přesně takový příběh se ve 30. letech 20. století šíří o inuitské osadě Anjikuni v odlehlé kanadské divočině. Zmizí desítky lidí beze stopy? Nebo se zrodí jedna z nejvytrvalejších n
od 21.11.2026 1.4tis
Skupina chlapců pronásledovaná pro svou víru nachází úkryt v jeskyni kdesi na Blízkém východě. Vyčerpaní usínají, a když se znovu probudí, zjistí, že venku mezitím uběhlo několik staletí! Jejich příběh je mnohými považován za pravdivý, vysvětlení pro něj ale neexistuje. Narazili snad na nějakou anomální zónu, kde dochází k deformaci času? [gallery ids="173873,173874,173876,173877,173878,173880,
od 20.11.2026 2.7tis
Hluboko v ekvádorské džungli se nachází jeskynní systém, který už desítky let jitří fantazii dobrodruhů, archeologů i milovníků záhad. Cueva de los Tayos je spojována s obrovskými podzemními chodbami, neznámou civilizací a údajnou knihovnou tvořenou kovovými deskami. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že v jejích útrobách leží důkazy o dávných návštěvnících z jiných světů. Co se skutečně skrývá p
od 18.11.2026 3.5tis
Ohlušující výbuch. Před obličeje pasažérů letu MH17 vypadávají kyslíkové masky. Vzduchem létají drobné předměty, teplota rychle klesá na minus 50 stupňů. Většina cestujících okamžitě omdlévá.  Jen několik z nich cítí, jak se letadlo naklání a načíná spirálu smrti směrem k zemi. Tři minuty trvá, než dopravní Boeing s 298 osobami na palubě dopadne na východ
od 16.11.2026 3.4tis
Legendy o záhadných vodních tvorech kolují po celém světě. Zatímco Britové vyprávějí o lochneské příšeře a Američané o tajemném Ogopogovi, také jižní Afrika má své vlastní vodní monstrum. Podle místních obyvatel se v tamních řekách ukrývá neznámý tvor, který svým vzhledem připomíná dávno vyhynulé pravěké dravce. Jde jen o další legendu předávanou z generace na generaci, nebo se pod hladino
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz