21. listopadu 1896: Během jediného večera spatří stovky lidí v USA v oblacích tajemné objekty připomínající vzducholodě.
Domů     Balvany putují pouští. Ale proč?
Balvany putují pouští. Ale proč?
od 3.1.2024
2.7tis
Je záhada klouzajících kamenů vyluštěna? Foto: Tahoenathan / CC BY-SA 3.0
287
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

V okolí solné pláně Racetrack Playa na severozápadním okraji kalifornského národního parku Údolí smrti (Death Valley) není ani živáčka.

Vítr a déšť? Podle dalších vědců ani náhodou. Foto: CC volné dílo Racetrack Playa z vesmíru Foto: CC volné dílo Je záhada klouzajících kamenů vyluštěna? Foto: Tahoenathan / CC BY-SA 3.0

Vinou nehostinného suchého podnebí široko daleko nic nežije. Místu se vyhýbají i rostliny. Přesto se tu něco hýbe. Po rozpukaném pouštním povrchu se totiž přemisťují kameny!

Jak je ale možné, že se tito kamenní obři dosahující váhy až 300 kilogramům pohybují sami od sebe? Pomáhají jim překonávat stovky metrů nějaké neznámé přírodní síly? Nebo se snad za tajemným případem skrývá ještě něco víc?

Vědci si nad záhadou lámou hlavu už více jak 60 let! Důvod, proč kusy hornin mění místo a zanechávají za sebou vytlačenou dráhu, však přesně určit nedokážou. Možných řešení přitom nabízejí hned několik.

Kameni, pohni se!

Podle legend a pověstí kameny vždy v noci ožijí a putují pak po oblasti, kam se jim jen zlíbí. Toto vysvětlení ale vyvolává úsměv na tváři, podobně jako varianta uvažující o vlivu mimozemských civilizací.

Skutečně je možné uvěřit tomu, že kamenní obři pochodují po okolí, když se jim zachce? Nebo je snad pravděpodobnější domnívat se, že jsou balvany přemisťovány bytostmi z jiné planety při snaze komunikovat s lidmi?

Řešení, které mají podobu báchorky pro děti, není nutné brát vážně. Existují totiž i mnohem reálnější vysvětlení. Podle badatele Thomase Clementse z kalifornské univerzity UCLA stojí za pohybem kamenů obyčejný vítr a voda.

Vítr a déšť? Podle dalších vědců ani náhodou. Foto: CC volné dílo
Vítr a déšť? Podle dalších vědců ani náhodou. Foto: CC volné dílo

Když se z pouště stane skluzavka

Thomas Clements se na konci 40. let minulého století rozhodne, že hádanku putujících kamenů rozlouskne. Vypraví se proto do oblasti Little Bonnie Claire Playa v americké Nevadě, kde se odehrávají podobné přesuny. Dochází přitom k šokujícímu závěru.

Kameny posunuje vítr v okamžiku, když je plocha solné pláně kluzká od deště! Opravdu snad stojí za tajuplným pohybem hornin přírodní síly? Clements je o této možnosti bezvýhradně přesvědčen. Vyzkouší totiž nestabilní povrch na vlastní kůži:

„Když jsem zkusil jít po zmoklém povrchu, skoro jsem se neudržel na nohou, jak to klouzalo.“ Clementsova úvaha o vlivu větru a deště se zdá být velmi věrohodná. Podobný názor přitom zastává i americký geolog George Stanley.

I když domněnky badatelů vypadají logicky, je v nich jeden háček. Kameny se totiž pohybují stylem, který neodpovídá proudění větru!

Racetrack Playa z vesmíru Foto: CC volné dílo
Racetrack Playa z vesmíru Foto: CC volné dílo

Větře, větříčku

„Je zajímavé, že některé kameny cestují spíše po přímých trasách, to je případ těch hranatých, ty oblé se zase posunují v klikatých stopách,“ popisuje zvláštnosti pohybu kamenů na pláni Racetrack Playa americká geoložka Paula Messina.

Odbornice ze Státní univerzity v San José se rovněž domnívá, že za tajuplné přesuny balvanů může nejspíš vliv větru a deště. Není však bezvýhradně přesvědčena o tom, že by tato teorie byla jediná pravdivá:

„Nedokážu si vlastně představit, co to může být za vítr, který tak snadno pohne balvanem o váze 300 kilogramů.“ Mnohem dál jde badatel John Reid. Otevřeně totiž říká, že je možné vliv větru na přemisťování kamenů vyloučit:

„Aby vítr takovou krou pohnul, musel by mít rychlost 800 kilometrů za hodinu. To je ale pětkrát větší rychlost, než měl jakýkoliv vítr, který se v této oblasti objevil.“ Jestli ale nepohybují kamennými obry přírodní síly, tak co?

Odborníci na tuto otázku neumějí odpovědět. Řešení případu tak zatím zůstává otevřené.

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 20.11.2026 1.6tis
Hluboko v ekvádorské džungli se nachází jeskynní systém, který už desítky let jitří fantazii dobrodruhů, archeologů i milovníků záhad. Cueva de los Tayos je spojována s obrovskými podzemními chodbami, neznámou civilizací a údajnou knihovnou tvořenou kovovými deskami. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že v jejích útrobách leží důkazy o dávných návštěvnících z jiných světů. Co se skutečně skrývá p
od 18.11.2026 3.2tis
Ohlušující výbuch. Před obličeje pasažérů letu MH17 vypadávají kyslíkové masky. Vzduchem létají drobné předměty, teplota rychle klesá na minus 50 stupňů. Většina cestujících okamžitě omdlévá.  Jen několik z nich cítí, jak se letadlo naklání a načíná spirálu smrti směrem k zemi. Tři minuty trvá, než dopravní Boeing s 298 osobami na palubě dopadne na východ
od 16.11.2026 3.4tis
Legendy o záhadných vodních tvorech kolují po celém světě. Zatímco Britové vyprávějí o lochneské příšeře a Američané o tajemném Ogopogovi, také jižní Afrika má své vlastní vodní monstrum. Podle místních obyvatel se v tamních řekách ukrývá neznámý tvor, který svým vzhledem připomíná dávno vyhynulé pravěké dravce. Jde jen o další legendu předávanou z generace na generaci, nebo se pod hladino
od 15.11.2026 3.3tis
Představte si, že se uprostřed noci probudíte a slyšíte hluboké, nepříjemné dunění. Připomíná vzdálený dieselový motor, který nikdy nevypne. Projdete celý dům, otevřete okna, vyjdete ven, ale nikde nenajdete jeho původ. Ještě podivnější je, že ostatní členové domácnosti neslyší vůbec nic. Nejde přitom o ojedinělý zážitek. Podobné příběhy přicházejí z různých koutů světa a záhadný fenomén dostává j
od 14.11.2026 3.5tis
Jezero Vorota o délce 15 a šířce tří kilometrů leží v Jakutsku a navíc je propojeno se sousedními jezery. Je to právě Vorota odkud přicházejí svědectví členů vědecké výpravy. Expedice, které se na jezeře setkávají s neznámým tvorem, jsou nejméně tři, což svědectvím propůjčuje mnohem věrohodnější nádech. První takové setkání se odehrává 30. června roku 195
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz