Okolí německého města Ansbach se v 17. století potýká s brutálními útoky lidožravé šelmy. Oběťmi jsou zejména děti a ženy hlídající dobytek na tamních pastvinách.

Měšťané brzy dospějí k závěru, že útočníkem je mrtvý starosta, který se po smrti proměnil ve vlkodlaka.

Útoky vlků samotářů jsou velkou vzácností, neboť vlci žijí téměř výhradně ve smečkách. A ještě větší vzácností jsou vlci lidožraví, protože vlk si běžně na člověka netroufne. Zaměřuje se na mnohem menší kořisti.

Mohlo by se proto zdát, že lidožravý vlk samotář je něco, co se snad ani nemůže objevit. A přesto by obyvatelé bavorského města Ansbach (asi 40 km jihozápadně od Norimberku) v roce 1685 mohli vyprávět docela jiný příběh.

Terorizoval město opravdu jen vlk, jak tvrdí dnešní prameny, nebo vlkodlak, o čemž byli tamní obyvatelé naprosto přesvědčeni?

NÁVRAT ZLÉHO STAROSTY

Notoricky známý případ údajného vlkodlaka začíná v roce 1685 neobvyklým množstvím zabitého dobytka, který se pase na pastvinách kolem města. Brzy se tato hrozba změní v něco ještě vážnějšího.

Krvelačná šelma totiž začne útočit i na lidi, kteří na dobytek dohlížejí. Což jsou zpravidla ženy a děti. Během krátkého období jich usmrtí hned několik a téměř okamžitě se objeví tvrzení, že smrtí pasáčků stojí vlkodlak.

Lidé Ansbachu dokonce přesně vědí, kdo to je: Jejich nenáviděný a tou dobou již mrtvý starosta Michael Leicht. Jak k tomuto závěru dospěli?

Po mnoho let si Leicht na obyvatelích města vybíjí svou krutost a touhu po moci. Když nakonec zemře, mnohým se uleví. Jenže jen krátce po jeho smrti se objeví tyto útoky.

Rolníci si proto obě události spojí a nabydou přesvědčení, že se mu podařilo uniknout smrti přenesením svého ducha do vlčího těla. Někteří dokonce přísahali, že ho viděli na jeho vlastním pohřbu.

Hon na lidožravého vlka se proto stává nejen snahou ochránit děti a ženy před dalším masakrem, ale také symbolem boje za osvobození města od ducha mrtvého uzurpátora a mstou za roky jeho krutovlády.

NENECHALI SE OKLAMAT

Zprávy o vlkodlaku z Ansbachu nevěnují příliš mnoho pozornosti jeho obětem. Zato je v detailech popisován osud onoho vlka, do kterého se měl duch starosty přenést.

Byla pro něj vyrobena důmyslná past, a když se do ní podařilo zvíře zahnat, čekala ho stejná poprava, jakou mívají lidští kriminálníci.

Tělu zabitého zvířete svlékli kožich, usekli mu čumák, oblékli ho do mužského oděvu a přidali lidskou masku, aby se co nejvíc podobalo člověku. Zdechlina byla v průvodu nesena městem. A nakonec byla pověšena na šibenici.

Účelem této bizarní podívané bylo ukázat ďáblu, že jeho triky tady nezabraly a obyvatelé města byli schopni rozpoznat muže, který se skrýval pod vlčí srstí. Zároveň tak pána pekel varovali, že takto skončí všichni jeho sluhové.

Stalo se nešťastné zvíře obětí vzteku měšťanů, nebo skutečně mohlo jít o pokus starosty terorizovat Ansbach i po smrti?