Více než 60 pozorování velké kočkovité šelmy s černou srstí a žlutě žhnoucíma očima dalo v britském hrabství Cornwall vzniknout historkám o nadpřirozeném stvoření, které se plíží vřesovištěm Bodmin Moor.

Prý ohrožuje lidi i zvěř a ze všeho nejvíc připomíná černého pantera.

Roku 1995 na základě mnoha svědeckých výpovědí nařídí oficiální vyšetřování dokonce i britská vláda, leč bezvýsledně. Samozřejmě, Cornwall určitě není místem, kde by se mohutnému predátorovi dařilo dobře.

O to víc jsou odborníci udiveni, když tu krátce po ukončení pátrání najde malý chlapec lebku zřejmě patřící leopardovi! Spekulace se rozbíhají nanovo. Šlo o zvíře uprchlé z cirkusu? To ono zde roztrhalo několik kusů dobytka? Nebo je jich víc?

Olej do ohně dohadů přilévá videozáznam z roku 1998 zachycující v krajině velkou černou kočku. Ale není to jen přerostlá kočka divoká?

Kočičí záhady

Svoji „bestii“ má také nedaleký národní park Exmoor. Stránky tisku plní hlavně v roce 1983, kdy farmář z této oblasti tvrdí, že mu během tří měsíců zabila 100 ovcí.

Leckomu se vybaví vzpomínka na cirkusačku Mary Chipperfield (1938–2014), která v rovněž blízkém Plymouthu roku 1978 vypustila do přírody trojici pum poté, co jí úřady zavřely soukromou zoo. Že by se pumy adaptovaly?

Velké kočkovité šelmy bývají pravidelně hlášeny i na jiných místech Evropy, kde by správně neměly mít co dělat. Jsou to tvorové vyhození z cirkusů či nelegálních sbírek, soukromých zoo a putovních výstav?

Panteři, pumy, oceloti a další, ponechaní napospas osudu v přírodě svými původními majiteli? Co ale soudit o paranormálních jevech, které jejich výskyt někdy provází?

Tyto kočky údajně dokáží náhle zmizet, odolat vystřeleným kulkám, skákat úžasně vysoko i daleko a prý také mění podobu! Může tu být spojitost třeba s čarodějnickými praktikami?

Nebo jsou zkrátka tyto šelmy natolik obratné, že jim lidé přisuzují neuvěřitelné schopnosti?