Jedna z nejjasnějších hvězd pozemské noční oblohy v roce 2019 viditelně pohasla a nyní astronomové zjistili proč. Zastínil ji 1.6 milionu kilometrů široký oblak prachu doprovázený obřím výronem, při němž hvězda odhodila většinu své hmoty.

Vědci jsou rozměry erupce zcela zaskočeni, nic tak obrovského totiž ještě neviděli. Co se se záhadnou hvězdou děje a schyluje se přeci jen k jejímu výbuchu?

Červený veleobr Betelgeuse vzdálený od Země asi 642 světelných let se nachází v souhvězdí Orion a za normálních okolností je jedním z nejjasnějších objektů noční oblohy.

V roce 2019 však světlo hvězdy začíná nevysvětlitelně slábnout a během několika týdnů se zdánlivá svítivost Betelgeuse propadla na 1.6, čímž ztrácí dvě třetiny své běžné svítivosti pozorované ze Země.

Protože jde o hvězdu na konci životnosti, u níž se očekává brzký zánik v podobě supernovy, který na čas rozzáří pozemské nebe, začíná se dokonce spekulovat, zda už se k fatální explozi neschyluje. To ale astronomové zkoumající pohasínání hvězdy vylučují.

Nyní pomocí dat z Hubbleova vesmírného dalekohledu konečně jevu přišli na kloub, jenže jde typ odpovědi, která s sebou přináší ještě více otázek.

Díky nové studii dat z Hubbleova vesmírného dalekohledu nyní odhalili, že tento oblak prachu byl výsledkem obrovského výronu koronální hmoty, při němž z nitra hvězdy vystoupil oblak prachu o průměru 1.6 milionu kilometru.

Při výronu hvězda odhodila velkou část svého povrchu, asi 400 milionkrát větší než ty, které jsou obvykle pozorovány při výronech koronální hmoty ze Slunce. Pro vědce jde o něco zcela nevídaného.

„Betelgeuse právě teď pokračuje ve velmi neobvyklých věcech; její nitro jakoby poskakuje,“ prohlašuje autorka studie Andrea Dupree. Dle jejích slov jde o zatím naprosto neprobádané území ve vědě o hvězdách.

„Nikdy předtím jsme neviděli obrovský výtrysk hmoty z povrchu hvězdy. Zůstalo nám něco, co se děje a čemu úplně nerozumíme. Je to zcela nový jev, který můžeme přímo pozorovat a pomocí Hubbleova dalekohledu řešit detaily na povrchu.

Sledujeme hvězdný vývoj v reálném čase,“ dodává s nadšení Dupree. I když nyní astronomové vědí, proč hvězda před třemi lety náhle pohasla, její chování však zůstává záhadou.

Před erupcí měla Betelgeuse pulzující charakter, kdy se její jasnost stoupala a klesala ve 400denním cyklu. Tento cyklus je nyní pryč. Mohlo by se přeci jen schylovat k explozi supernovy?

Vesmír je plný záhad a jevů, které si vědci nedokážou vysvětlit. Jedním z takových jevů jsou například rychlé rádiové záblesky (FRB), které trvají jen několik milisekund, ale dokážou vyprodukovat více energie než Slunce za celý rok.

Jejich původ je dodnes neznámý. Spekuluje se, že by mohly pocházet od mimozemských civilizací, ale vědci se přiklánějí spíše k teorii, že se jedná o přírodní jevy spojené s neutronovými hvězdami nebo černými děrami.

Další záhadou jsou černé díry, o kterých sice víme, že existují, ale nedokážeme je pozorovat. Jsou to místa ve vesmíru, kde je gravitace tak silná, že z ní neunikne ani světlo. Vědci je pozorují jen nepřímo, například podle vlivu na okolní hvězdy.

A co takhle temná hmota a temná energie? Ty tvoří většinu vesmíru, ale stále nevíme, co to vlastně je. Vědci je pozorují jen podle jejich vlivu na vesmír, ale zatím neexistuje žádný přímý důkaz jejich existence.

Případ Betelgeuse nám tak ukazuje, že i v naší Sluneční soustavě existují záhady, které si nedokážeme vysvětlit. Je to důkaz, že vesmír je plný nevysvětlitelných jevů a že stále neznáme odpovědi na základní otázky o jeho fungování. Může se stát, že se s ní nakonec opravdu stane něco, co vědu posune dál?