16. listopadu 1491: Ve španělském Toledu jsou popraveni Židé podezřelí ze zabití možná neexistujícího dítěte, které se stane svatým.
Domů     Bigfoot v tajných archivech: Tvora zkoumala i FBI!
Bigfoot v tajných archivech: Tvora zkoumala i FBI!
od 24.2.2023
2.8tis
Forenzní vědec Jimmy Chilcutt prozkoumal již řadu stop a v bigfoota věří, foto Gardner Soule / Creative Commons / Volné dílo
308
SDÍLENÍ
2.8tis
ZOBRAZENÍ

Obvykle o různých záhadách světa platí, že se k nim oficiální orgány jako je policie či armáda staví skepticky a odmítavě. Pokud se ale něčím nevysvětlitelným začnou zabývat, je to tichým signálem, že problém berou vážně a uznávají jeho existenci.

Zdá se, že i bigfoot pro americkou FBI v 70. letech minulého století nabývá konkrétních rozměrů.

Bigfoota v 70. letech začala brát vážně i FBI, foto Pixabay Úřad udělal výjimku a nechal chlupy prozkoumat ve své laboratoři, foto Pixabay Forenzní vědec Jimmy Chilcutt prozkoumal již řadu stop a v bigfoota věří, foto Gardner Soule / Creative Commons / Volné dílo

V odtajněných dokumentech byla před časem nalezena zpráva, z níž vyplývá, že FBI zkoumala chlupy údajného bigfoota.

„Tyto dokumenty posilují rostoucí množství důkazů, které ukazují, že se federálové v průběhu let zajímali o tajemno víc, než dávají najevo,” uvažuje současný americký publicista Brett Tingley.

„Přinejmenším ukazují, že FBI brala chlupy údajného bigfoota dostatečně vážně na to, aby je analyzovala ve svých vlastních laboratořích,” doplňuje. Jak se do laboratoří FBI srst vlastně dostala?

Obvykle to neděláme

Vše začíná v roce 1976, kdy FBI kontaktuje Peter Byrne, bývalý ředitel nyní zaniklého informačního centra zaměřeného na bigfoota v Oregonu. Asistentovi ředitele FBI Jayi Cochranovi ml. Byrne posílá vzorky srsti a prohlašuje:

„Nestává se často, že narazíme na chlupy, které nedokážeme identifikovat. Chlupy, které máme nyní, asi 15 chlupů přirostlých k malému kousku kůže, jsou první, které jsme získali za předešlých šest let.

Domníváme se, že mohou být důležité.“ Na to Cochran odpovídá, že FBI se podobnými případy nezabývá, ale tentokrát žádosti vyhoví.

„Laboratoř FBI provádí vyšetřování především fyzických důkazů pro orgány činné v trestním řízení v souvislosti s vyšetřováním trestných činů.

Příležitostně, v jednotlivých případech, v zájmu vědeckého výzkumu uděláme výjimku z tohoto obecného pravidla,” píše FBI a slibuje, že výjimku udělá a podrobí zaslané vzorky analýze. V laboratořích se pak ukáže, že chlupy patří zvířeti z čeledi jelenovitých.

Důkaz existence bigfoota tak FBI sice nepřinesla, ale fakt, že se na výzkumu rozhodla podílet, svědčí o tom, že bigfoot orgány také zajímá. Mohou o něm vědět víc?

Úřad udělal výjimku a nechal chlupy prozkoumat ve své laboratoři, foto Pixabay
Úřad udělal výjimku a nechal chlupy prozkoumat ve své laboratoři, foto Pixabay

Skutečně důkazy chybí?

Svědků, kteří se alespoň vzdáleně setkali s bigfootem, jsou tisíce. Ale úřady zpravidla zarytě mlčí a jen malá hrstka seriózních vědců se postaví na stranu svědků.

V obavách ze ztráty dobré pověsti či výsměchu ze strany skeptických kolegů si obvykle pomáhají neurčitým prohlášením, v němž se opakuje mantra o chybějícím nezpochybnitelném důkazu.

S takovým postojem se ale neztotožňuje profesor anatomie a antropologie ze státní univerzity v Idahu Jeff Meldrum.

„Vzhledem k vědeckým důkazům, které jsem prozkoumal, jsem přesvědčen, že existuje stvoření, které je ještě třeba identifikovat,” prohlašuje Meldrum v roce 2003. O jakých důkazech hovoří?

Bigfoota v 70. letech začala brát vážně i FBI, foto Pixabay
Bigfoota v 70. letech začala brát vážně i FBI, foto Pixabay

Forenzní věda říká ano

Meldrum překvapivě nachází zastánce v řadách americké policie. Je jím forenzní expert Jimmy Chilcutt z Texasu. Chilcutt se specializuje na otisky prstů a stopy a analyzoval již více než 150 sad otisků bigfoota, které Meldrum uchovává ve své laboratoři.

Rozhodující pro něj prý byla stopa nalezená v roce 1987 ve Walla Walla ve státě Washington. Po jejím prozkoumání muž nabývá přesvědčení, že bigfoot je skutečný.

„Tok linií a struktura byla úplně jiná, než co jsem kdy viděl. Rozhodně to nebyl člověk ani žádný známý primát,’ prohlašuje Chilcutt. „Brázdy otisků protékaly chodidlem podélně na rozdíl od lidských otisků, které se táhnou příčně.

Struktura brázd byla asi dvakrát větší než u člověka, což naznačuje, že toto zvíře má skutečně tlustou kůži.” To ostatně koresponduje s odhady Meldruma, který věří, že jde o tvora o 40 až 50 % většího než člověk s váhou kolem 180 kilogramů.

U takového obra je silná kůže celkem očekávatelná. Mohou ale takové závěry, byť z úst zkušených odborníků, ustát pod palbou kritiků? Nezbývá než doufat, že se brzy objeví důkaz, který přesvědčí i ty nejzatvrzelejší.

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Lokalita:
Související články
od 16.11.2026 825
Legendy o záhadných vodních tvorech kolují po celém světě. Zatímco Britové vyprávějí o lochneské příšeře a Američané o tajemném Ogopogovi, také jižní Afrika má své vlastní vodní monstrum. Podle místních obyvatel se v tamních řekách ukrývá neznámý tvor, který svým vzhledem připomíná dávno vyhynulé pravěké dravce. Jde jen o další legendu předávanou z generace na generaci, nebo se pod hladino
od 15.11.2026 1.8tis
Představte si, že se uprostřed noci probudíte a slyšíte hluboké, nepříjemné dunění. Připomíná vzdálený dieselový motor, který nikdy nevypne. Projdete celý dům, otevřete okna, vyjdete ven, ale nikde nenajdete jeho původ. Ještě podivnější je, že ostatní členové domácnosti neslyší vůbec nic. Nejde přitom o ojedinělý zážitek. Podobné příběhy přicházejí z různých koutů světa a záhadný fenomén dostává j
od 14.11.2026 2.8tis
Jezero Vorota o délce 15 a šířce tří kilometrů leží v Jakutsku a navíc je propojeno se sousedními jezery. Je to právě Vorota odkud přicházejí svědectví členů vědecké výpravy. Expedice, které se na jezeře setkávají s neznámým tvorem, jsou nejméně tři, což svědectvím propůjčuje mnohem věrohodnější nádech. První takové setkání se odehrává 30. června roku 195
od 13.11.2026 3.0tis
New York ochromí série brutálních útoků a policie dlouhé měsíce marně pátrá po jejich pachateli. Když je David Berkowitz konečně dopaden, přijde s děsivým vysvětlením. Vraždit mu prý přikazoval démon, který promlouval skrze sousedova psa. Šlo o skutečné posednutí, nebo si chladnokrevný vrah jen připravoval cestu k léčebně? Mezi červencem 1976 a červen
od 12.11.2026 3.3tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Starship zvládla návrat z oběžné dráhy, první stupeň však SpaceX ztratila
21stoleti.cz
Starship zvládla návrat z oběžné dráhy, první stupeň však SpaceX ztratila
Patnáctý zkušební let největší rakety světa přinesl společnosti SpaceX významný úspěch, ale také i nezdar. Poprvé se jí podařilo zachytit horní stupeň Starship po návratu z oběžné dráhy. Plánované zac
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
epochaplus.cz
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz