V západní Bolívii, v nadmořské výšce 3800 metrů, leží rozsáhlé archeologické naleziště, které podle historiků prokazatelně bývalo hlavním centrem mocné říše.

Většina historiků věří, že se zlatá éra Tiwanaku, jak se toto sídlo jmenuje, datuje mezi léta 200 až 1000 našeho letopočtu. Za stavbou města prý stojí indiáni kmene Aymara, jejichž potomci v oblasti ostatně přežívají dodnes. Je to ale pravda?

Oficiální teorie se nezamlouvá stále většímu počtu badatelů a záhadologů, kteří poukazují na spoustu nezodpovězených otázek.

Jak například mohl relativně primitivní kmen bez technologií a pokročilejších stavitelských znalostí přemísťovat až 140 tun těžké kameny, když nejbližší zdroj kamene byl nejméně 100 kilometrů daleko?

To vše navíc se zručností, která dokáže i po stovkách let překvapit. Je možné, že jsou základy stavby ve skutečnosti mnohem starší?

Mimozemská technologie?

Někteří vědci jsou přesvědčení, že Tiwanaku, jehož součástí jsou i tajemné kamenné ruiny Puma punku, vytvořil dávno zapomenutý národ, který disponoval pokročilými technologiemi. Ty prý mohli předci Aymarů získat přímo od mimozemské civilizace.

„Levitace, antigravitace nebo obrovská zvedací zařízení. Takové věci by měli k dispozici pouze dávní mimozemšťané,“ tvrdí David Hatcher Childress.

Pravdou je, že zmínky o Tiwanaku a Puma punku najdeme i ve starých indiánských pověstech. Stojí v nich, že šlo o velký chrám, který vybudovali bohové za jednu jedinou noc.

Mohli být těmito bohy mimozemšťané a stavba pak posvátným místem, ve které se setkávali s lidmi? Rakouský dobrodruh a badatel Artur Posnansky (1873–1946) celý život věřil, že Tiwanaku může mít ve skutečnosti i 15 tisíc let.

A to by znamenalo jediné: Civilizace, která ho využívala jako hlavní město, může pocházet ze stejné doby jako bájná Atlantida.

Mohlo jít o přístav?

Posnansky se ve své teorii opírá o některé obtížně určitelné archeologické nálezy a především o orientaci chrámů vzhledem k tehdejšímu umístění vesmírných objektů na obloze. Podle nich lze prý určit stáří komplexu skutečně až na 15 tisíc let.

„Posnanskyho měření potvrdili i dnešní inženýři. Jeho závěry jsou však i nadále poměrně diskutabilní,“ vysvětluje americký publicista Paul Darin. Mnozí lidé poukazují ovšem i na další náznaky daleko většího stáří, než se oficiálně předpokládá.

Třeba na to, že město bylo zřejmě zároveň přístavem. Před mnoha tisíci lety totiž v oblasti zřejmě došlo vlivem katastrof k prudkému vyvrásnění a tedy přiblížení vodní hladiny.

Jenže většina archeologů a historiků poukazuje na to, že ani prokázání existence prastaré vyspělé civilizace v této oblasti by nedokázalo objasnit všechny otázky. Zůstává tak i ta základní – kdo ve skutečnosti položil základy této říše?