Skálu plnou pravidelných děr je možné nalézt v okrese Karlovy Vary u obce Dubina. Již na první pohled je zřejmé, že je nevytvořila lidská ruka a také, k čemu by pro lidi byly takové malé jeskyňky dobré.
A tak není divu, že tento útvar získal název „Skalky skřítků“. Dokonce některé sluje mají i svá jména, jako je například jeskyně Šmudlova, Štístkova, Prófova, Stydlínova, či Kejchalova.
Jeskyňky se nachází pod vrcholem kopce, zvaného po původním německém názvu Schwedelberg. V prudkém skalním svahu, vysokém asi 5 metrů je v délce kolem 50 metrů možné napočítat zhruba 60 kruhových jeskyněk od průměru několika centimetrů až do 1,5 metru. Některé z nich se táhnou do hloubky 5 metrů.
A jak to s těmi skřítky tenkrát bylo? Skřítkové prý v Doupovských horách střežili velký poklad. Byli sice neviditelní, ale žili s místními lidmi ve vzájemné pohodě, pomáhali jim při práci a to jen za trochu jídla.
Ale časem hospodáři začali na jídle pro skřítky lakotně šetřit. Ti se proto rozhodli odejít z tohoto kraje a požádali svého krále, aby jim zařídil převoz přes řeku Ohři u Dubiny.
Převozník se dal do práce a celý den převážel neviditelné pasažéry, za což byl odměněn zlatem. Král skřítků se ho též zeptal, jestli chce na vlastní oči vidět naposledy jeho národ. Když souhlasil, dal povel: „Klobouky dolů“.
Užaslý převozník na chvíli spatřil na louce několik tisíc skřítků. Ti se potom vydali dál ke Krušným horám s nákladem zřejmě vzácného pokladu. A v kamenné stěně po nich zůstali jen prázdné jeskyňky. Dnes jsou součástí chráněného území.
Pokud pomineme, že si jeskyňky zbudovali sami skřítkové, potom vědcům nedalo spát, jakým způsobem vlastně mohly vzniknout. Jsou sice dvě známé teorie, ale do dneška vlastně záhada „Skalek skřítků“ není objasněna.
Zjednodušeně řečeno, jedna teorie vysvětluje vznik děr po vyvrácených stromech a větvích, kdy při jejich překrytí a zvětrání zůstaly pravidelné díry kruhového průřezu po celé jejich délce. Druhá teorie operuje s vývěrem hornin, po nichž zůstaly ony dutiny.
Ovšem obě mají svá úskalí, takže to nakonec mohli být přece jenom skřítkové. Škoda, že sebou odnesli i ten zlatý poklad.
