Cesta ke štěstí není vždy jednoduchá. Co když ale existují síly, které nám přístup ke štěstí a spokojenosti mohou hodně usnadnit? A co když je máme všichni v sobě, aniž bychom si to uvědomovali? Musíme jen vědět, jak je správně použít…   Mnohdy totiž hledáme odpovědi všude kolem sebe, přitom ty nejdůležitější se ukrývají hluboko v našem

Císař a český král Karel IV. patří ve své době k největším sběratelům svatých relikvií v Evropě. Shromažďuje trny z Kristovy koruny, ostatky apoštolů i předměty spojené s ukřižováním Ježíše. Kolem jeho sbírky se začínají šířit pověsti o zázracích, podivných znameních a nadpřirozené ochraně českého království. Šlo jen o hlubokou středověkou víru, nebo se kolem Karlových relikvií skutečně dělo něco

Zmizelé ostatky Anežka Česká dodnes patří k největším českým historickým tajemstvím. Archeologové otevírají hrobky, historici listují zaprášenými kronikami a pro záhadologové jde o neuzavřený příběh. Jenže místo posledního odpočinku ženy, jejíž svatořečení v roce 1989 mnozí spojují s pádem komunismu, zůstává zahaleno staletou mlhou. Po smrti roku 1282 spočívá Anežka Česká (1211-1282) pravděpodo

Když je v roce 1719 v katedrále sv. Víta otevřena hrobka Jana Nepomuckého, chrámem se šíří šok. Uvnitř lebky údajně leží neporušený jazyk. Pro věřící je to důkaz svatosti muže, který podle legendy raději zemřel, než aby prozradil zpovědní tajemství královny Žofie. Jenže právě od této chvíle začíná jeden z největších českých relikviářových příběhů plný pochybností, tajemství a ztracených ostatků.

Tiché hradní chodby a šlechtic, který se už nikdy nevrátí z lovu. Smrt moravského feudála Jindřicha Prakšického ze Zástřizl patří k největším nevyřešeným záhadám českých dějin. Na hradě Buchlov se po staletí šeptá o vraždě, zradě i kletbě. A přestože od osudného dne uplynulo více než čtyři sta let, dodnes nikdo přesně neví, kdo tasil smrtící zbraň. Je 25. července 1582 a pán na hradě Buchlov, J

Je teplý večer a les Bor je již ponořen do tmy. Z dálky se ozývá praskání větviček a tlumené ženské hlasy. Dvě ženy se právě vracejí z budějovického kina domů do Branišova a vcházejí do lesa.  Najednou však jejich kroky znejistí. Padá na ně totiž podivná tísnivá atmosféra. Rozmýšlí se, jestli se raději mají vrátit, když vtom se zavlní větve keře rostoucíh

Brno jako druhé největší české město ukrývá samozřejmě spoustu pozoruhodných a tajemných míst. Mnoho z nich souvisí s údajnou spletí podzemních chodeb a starých katakomb, které se pod povrchem mají nacházet. Že nejde jen tak o nějakou fámu má dokládat i děsivý případ z roku 1976. Co se tehdy odehrálo na jedné obyčejné tramvajové zastávce? Vypadá to zprvu

Stačí několik starých dopisů, trocha barokní fantazie a touha po tajemnu. Tak podle historiků vzniká legenda o Bílé paní, přízraku, který se po staletí toulá českými hrady a zámky. Jezuita Bohuslav Balbín propojí ve svých textech ducha bíle oděné ženy s osudem šlechtičny Perchta z Rožmberka. Jenže moderní historici upozorňují, že mnohé z příběhů stojí spíše na romantické představivosti než na

Na první pohled vypadá jako obyčejná středověká stavba ztracená v lesích severně od Prahy v Libereckém kraji. Jenže jakmile se přiblížíte, atmosféra houstne. Ticho je podivně těžké, ptáci téměř nezpívají a lidé mluví tišeji než jinde. Hrad Houska je už po staletí označovaný za nejděsivější místo v Česku. Ne kvůli krvavým bitvám nebo strašidelným kulisám, ale kvůli legendě, která dodnes nahání husí

Uprostřed pražského Nového Města stojí dům, kolem něhož se už po staletí šíří šeptanda o černé magii, ďábelských rituálech a lidech, kteří zmizeli beze stopy. Stačí projít kolem po setmění a člověk má pocit, že se okna dívají zpátky. Faustův dům patří k nejděsivějším místům Prahy a legenda o něm žije dodnes. Večer padá na dlažbu Karlova náměstí a barokní fasáda domu se pomalu noří do stínu. Tur