Přezdívá se jim příhodně „český Carnac“, to podle proslulé bretoňské megalitické lokality s řadami tisíců menhirů táhnoucími se až do kilometrové dálky. Kounovské řady nejsou tak monstrózní, ovšem přes všechny výzkumy zůstávají záhadnější…   Jakoby nic se rozkládají na ploše 11 hektarů v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nad Kounove

V přítmí lezavých štol se zakousne do krajíce chleba. Před chvílí ho ukradl horníkům. I jejich trpělivost je ale u konce. Až chodby rozduní kroky páchnoucí odvetou, pokusí se bránit. Hozený granát ale jen způsobí sesuv – a uvězní ho…   Jeho jméno zní Hans Hagen, a podle nejčastější verze legendy jde o příslušníka Wehrmachtu, který se chce namísto

V temném nitru Moravského krasu se před více než 2500 lety odehrává událost, jejíž přesný příběh stále uniká. Býčí skála ukrývá lidské ostatky, zvířecí kosti, zbraně, šperky, nádoby i neobyčejné předměty z různých částí Evropy. Nejnovější výzkum ale přináší důležitý střípek do skládačky: odborníci nově zkoumají samotné konstrukce, v nichž se pravěké ostatky a předměty nacházely. Příběh začíná v

Z Chotouně nedaleko Českého Brodu až k řece Sázavě se měla táhnout přes dvacet kilometrů dlouhá brázda. Podle pověsti ji vyoral svatý Prokop s čertem zapřaženým do pluhu. Tajemný útvar téměř zmizel pod poli a silnicemi, staré mapy a moderní měření však naznačují, že alespoň jeho část skutečně vytvořili lidé. K čemu měla tato podivuhodná linie sloužit? Na

Ráno je pole ještě obyčejné. O několik hodin později se ale v obilí objevuje dokonalý kruh, několik propojených prstenců nebo geometrický obrazec, který je ze země téměř nemožné přečíst. Zpráva se šíří rychle a spolu s ní přichází otázka, která fascinuje záhadology už desítky let: Kdo obrazec vytvořil? Člověk s prknem a provazem, přírodní síly, nebo něco, co zatím neumíme vysvětlit? Česká kraji

Královská cesta. Snad žádný turista mířící do matičky měst tu trasu vynechá. Téměř 516metrový Karlův most vítá návštěvníky Staroměstskou mosteckou věží a na druhé straně se loučí její malostranskou sestrou. Jde o raritu: Vždyť jsou na konci věže dvě, navíc propojené bránou! Málokdo ví, že jedna z nich skrývá jednu z největších pražských záhad… Píše se rok

Když se řekne český hrad, většina lidí si představí kamenné věže, cimbuří a rytíře. Jenže první české „hrady“ vypadají úplně jinak. Jsou ze dřeva, hlíny a kamení, obepínají je mohutné valy a příkopy a jejich vznik se ztrácí v době, kdy ještě neexistuje české království. Kdo je staví? Přemyslovci? Nebo na českém území stojí opevněná sídla dávno před nimi? Největší záhada spočívá v samotném slově

Nad horskými loukami Hrubého Jeseníku vystupuje ze zeleně podivuhodná skalní hradba. Petrovy kameny působí, jako by sem patřily spíš legendy než obyčejný svět. Po staletí se o nich vypráví jako o místě, kam se za temných nocí slétají čarodějnice. Jenže za tajemnou pověstí se skrývá mnohem děsivější skutečnost. Nejde totiž o důkaz skutečných sabatů, ale o příběh strachu, mučení a výpovědí, které

Přecházíme-li z české na polskou stranu Krkonoš, všimneme si brzy jedné záhady. Zatímco v Česku jsou dávní krkonošští prospektoři označováni jako Vlaši, přes kopec v Polsku se už mluví o Valonech? Na čí straně je pravda? Odkud pocházeli ti, se kterými jsou stále spojovány ukryté poklady? To, že Krkonoše už v 11. a 12. století vzbudily

Temné hřbitovy, podivně uložené kostry a lidé, kteří se po smrti vracejí mezi živé. Upíři patří k nejděsivějším postavám evropských pověstí a překvapivě silnou stopu zanechávají také u nás. Archeologové tu skutečně našli hroby, které vypadají, jako by se živí kdysi snažili mrtvé za každou cenu udržet pod zemí. Jenže co se za nimi opravdu skrývá? Píše se rok 1966 a archeologové v Čelákovicích od