Ráno je pole ještě obyčejné. O několik hodin později se ale v obilí objevuje dokonalý kruh, několik propojených prstenců nebo geometrický obrazec, který je ze země téměř nemožné přečíst. Zpráva se šíří rychle a spolu s ní přichází otázka, která fascinuje záhadology už desítky let: Kdo obrazec vytvořil? Člověk s prknem a provazem, přírodní síly, nebo něco, co zatím neumíme vysvětlit? Česká kraji

Královská cesta. Snad žádný turista mířící do matičky měst tu trasu vynechá. Téměř 516metrový Karlův most vítá návštěvníky Staroměstskou mosteckou věží a na druhé straně se loučí její malostranskou sestrou. Jde o raritu: Vždyť jsou na konci věže dvě, navíc propojené bránou! Málokdo ví, že jedna z nich skrývá jednu z největších pražských záhad… Píše se rok

Když se řekne český hrad, většina lidí si představí kamenné věže, cimbuří a rytíře. Jenže první české „hrady“ vypadají úplně jinak. Jsou ze dřeva, hlíny a kamení, obepínají je mohutné valy a příkopy a jejich vznik se ztrácí v době, kdy ještě neexistuje české království. Kdo je staví? Přemyslovci? Nebo na českém území stojí opevněná sídla dávno před nimi? Největší záhada spočívá v samotném slově

Nad horskými loukami Hrubého Jeseníku vystupuje ze zeleně podivuhodná skalní hradba. Petrovy kameny působí, jako by sem patřily spíš legendy než obyčejný svět. Po staletí se o nich vypráví jako o místě, kam se za temných nocí slétají čarodějnice. Jenže za tajemnou pověstí se skrývá mnohem děsivější skutečnost. Nejde totiž o důkaz skutečných sabatů, ale o příběh strachu, mučení a výpovědí, které

Přecházíme-li z české na polskou stranu Krkonoš, všimneme si brzy jedné záhady. Zatímco v Česku jsou dávní krkonošští prospektoři označováni jako Vlaši, přes kopec v Polsku se už mluví o Valonech? Na čí straně je pravda? Odkud pocházeli ti, se kterými jsou stále spojovány ukryté poklady? To, že Krkonoše už v 11. a 12. století vzbudily

Temné hřbitovy, podivně uložené kostry a lidé, kteří se po smrti vracejí mezi živé. Upíři patří k nejděsivějším postavám evropských pověstí a překvapivě silnou stopu zanechávají také u nás. Archeologové tu skutečně našli hroby, které vypadají, jako by se živí kdysi snažili mrtvé za každou cenu udržet pod zemí. Jenže co se za nimi opravdu skrývá? Píše se rok 1966 a archeologové v Čelákovicích od

Bohatě zdobená police se vzácnými knihami, zlatými poháry a blyštivými relikviáři je prázdná. Také v ostatních skříňkách s cennostmi západočeského kláštera Plasy není nic než prach. Kam ale odtud neslýchané cisterciácké poklady zmizely? Je pravda, že je roku 1785 kdesi v areálu kláštera nechá ukrýt poslední zdejší opat? Rozlehlý cisterciácký klášter P

Stačí projít lesem, sejít z dnešní cesty a najednou se pod nohama objeví nenápadný val, prohlubeň nebo kamenná hromádka. Na první pohled nic neznamená. Jenže právě tady může před staletími stát vesnice, kde žijí desítky lidí, děti běhají mezi domy a z komína stoupá kouř. Pak přišla válka, nemoc, změna krajiny nebo prostě pomalý odchod. Domy zmizely a vesnice se ztratila. Archeologové dnes její

Devět dřevěných křížů stojí u silnice nedaleko Velké Bíteše a už po staletí přitahuje pozornost lidí, kteří tudy projíždějí. Legenda vypráví o svatbě, která se proměňuje v krvavý masakr, o zhrzené lásce a devíti mrtvých. Jenže když se po příběhu začne pátrat v archivech a v zemi pod kříži, přichází překvapivé zjištění. To nejdůležitější z celé tragédie totiž zatím nikdo nedokáže spolehlivě potvrdi

Templáři mizí z dějin ve chvíli, kdy je jejich řád roku 1312 zrušen. Spolu s nimi se ztrácí i představa nesmírného bohatství, které mělo putovat Evropou. Část majetku přebírají jiné řády, část se dostává ke světským vlastníkům. A právě kolem toho, co se nepodařilo dohledat, vyrůstá jedna z nejpřitažlivějších záhad středověku. Mohl být templářský poklad ukrytý někde v Čechách? Pokud bychom měli