Říká se o něm, že jeho ctižádost byla tak veliká, že chtěl ovládnout nejen pevninu, ale i moře. Z toho důvodu se prý potopil na mořské dno v prazvláštním zařízení. Je pravda, že byl legendární antický vojevůdce zároveň i první ponorkář?

Epizodní ponor Alexandra Velikého je hojně zmiňován v literatuře. Zachoval se nám také na řadě historických vyobrazení, a to nejen z křesťanského, ale též islámského civilizačního okruhu.

Alexandr se prý pod hladinu ponořil nedaleko města Tyros na pobřeží Středozemního moře. Dnes je to území Libanonu. Psal se rok 332 před naším letopočtem a náš hrdina zde měl zrovna něco válečného na práci, když se snažil najít skulinu v obraně tamního přístavu.

Průzkumná batysféra

Z vyobrazení vyplývá, že spíše než o ponorku se v Alexandrově případu mohlo jednat o využití ponorného zařízení známého nyní jako batysféra. Ta byla velmi důležitá pro průzkum světa pod hladinou ještě v době před druhou světovou válkou.

Vynálezcem tohoto ponorného zařízení byl americký vědec William Beebe. Jednalo se de facto o ponornou kabinu obsazenou pozorovatelem a spouštěnou pod hladinu na laně.

Potápěčský zvon

Další z teorií o Alexandrově podmořském dobrodružství upřednostňuje použití takzvaného potápěčského zvonu. Tato hypotéza se jeví jako pravděpodobnější, protože antika by byla takovou technologickou výzvu schopná realizovat.

Ostatně, první náznaky možné existence primitivního potápěčského zařízení nalezli archeologové v egyptských Thébách.

Pokud by Alexandr Veliký použil toto zařízení, nebyl by samozřejmě prvním ponorkářem, ale prvním zvonařem… Pardon, potápěčským zvonařem, jakkoli podivně to zní.