Rozbouřený říční tok s mohutnými peřejemi je děsivý a neúprosný. Jeho vroucí vody ode dna odpoutávají obrovské těžké balvany a zuřivě jimi vrhají do vzduchu. Vymrštěné kameny pak dopadají na každého, kdo se pokusí řeku překročit. Takto je v Bibli popsána řeka Sambatjon, která bránila Židům v návratu do jejich vlasti. Mohla být skutečná? „Podle jiného podá

„Město se bude jmenovat Heliopolis, sídlo slunce,“ prohlásí Římané, kteří se roku 15 usazují v oblasti dnešního libanonského Baalbeku. Fascinovaně přitom zírají na obrovské kamenné kvádry, které zde vystavěli jejich předchůdci. „Jak to dokázali?“ honí se jim hlavou. Odpověď ale neznají. Přesně jako trpaslíci při pohledu na obra, tak si připadají Římané, když se pár let po začátku letopočtu pom

Klášterní krypta je plná modlících se poutníků. „Dej, ať zase vidím,“ žádá jeden z nich. V hrobce totiž leží ostatky sv. Šarbela a má zde docházet k zázrakům. Uvádí se, že slepí po návštěvě místa opět prohlédli, hluší začali slyšet a ochrnutí odhodili berle. Je pravda, že za to může Machlúf a že jeho mrtvola zůstává záhadně bez známek rozkladu? K poustev

Nejslavnější vojevůdce starověku se měl při svých taženích setkat i s podivnými úkazy na obloze. Alexandr Veliký a záhadné UFO? Ano, neznámé létající objekty prý provázely jeho válečné výpravy opakovaně. Dokonce se zdálo, že UFO bylo i jeho tajný spojenec! První zpráva o setkání Alexandra Velikého s UFO se týká obléhání přístavního města Tyru (územ

Říká se o něm, že jeho ctižádost byla tak veliká, že chtěl ovládnout nejen pevninu, ale i moře. Z toho důvodu se prý potopil na mořské dno v prazvláštním zařízení. Je pravda, že byl legendární antický vojevůdce zároveň i první ponorkář? Epizodní ponor Alexandra Velikého je hojně zmiňován v literatuře. Zachoval se nám také na řadě historických vyobr

V libanonských horách stojí chrámový komplex, který je jednou z největších kamenných hádanek historie. A to doslova. Obrovské kamenné kvádry, z nichž byl Baalbek postaven, obestírá řada nezodpovězených otázek. Ve východním Libanonu se v nadmořské výšce 1170 metrů tyčí nad úrodným údolím Bikáa ruiny kdysi vznešeného chrámového komplexu. Samotné údolí je n

Libanonka Hasnah Mohamed Meselmani již roky pláče skleněné slzy. Nebývale ostré kusy skla, které se z nějakého nepochopitelného důvodu tvoří zřejmě přímo v jejím těle, ji jako zázrakem nijak nezraňují. Jako by její oči byly vůči ostrým hranám skleněných slz nějak chráněny. Podivný pláč prý navíc provází tajemné zjevení. [caption id="attachment_78481" a

V Libanonském Baalbeku se nachází řada nejstarších a mimořádných historických stavebních památek. Je zde například několik chrámů pocházejících z 1. až 3. století, kdy byla tato oblast dobyta Římany a byla zde jejich posádka. Nejznámější je rozsáhlý Jupiterův chrám s velkými nádvořími. Zbytek stavby vlastního chrámu tvoří 6 mohutných sloupů vysokých 22 metrů a širších než 2 metry. Původně zde

Tři obrovské kamenné bloky v základech chrámů v libanonském Baalbeku nenechávají odborníky již několik desetiletí klidně spát. Proč stavitelé používali gigantické kvádry? Chtěli tak jen zajistit stabilitu budov v seismicky aktivní části země, nebo k tomu existuje jiný důvod? A jak je dopravovali ze vzdáleného lomu? Vždyť s přepravou a uložením podobně velkých břemen mají problémy i současné staveb

Baalbek je pradávný komplex chrámů, který leží v nadmořské výšce přes 1170 metrů. V základech tohoto chrámu se nacházejí nejméně tři megalitické kameny, každý z nich váží minimálně 800 tun. Ještě působivější je ale nález megalitického kamene v kilometr vzdáleném lomu. Jeden z největších kamenů opracovaný lidskou rukou objevili experti německého archeologického institutu na začátku prosince 201