Je druhá polovina 19. stol. a průmyslník Čeněk Daněk z Esse (1827 – 1893), jeden ze zakladatelů ČKD, se rozhodne postavit reprezentativní sídlo. Zakoupí zpustlý zámek v středočeském Líšně a nechá jej nákladně opravit. Co bylo během rekonstrukce odhaleno?
Ještě předtím než se zámek promění v honosné romantické sídlo, jehož – pravda, dnes již dosti zchátralou – podobu můžeme v Líšně vidět dosud, vydá temné tajemství.
Podle tvrzení pamětníků, která později zaznamená známý „hradolog“ August Sedláček (1843–1926), autor monumentálního patnáctisvazkového díla Hrady, zámky a tvrze království českého, naleznou dělníci při strhávání původního zdiva kosti zazděné panny!
Jak poznají, že se jednalo o pannu a kdy měla být nešťastnice zazděna? To bohužel není známo.
Každopádně někdejší hrad Líšno vzniká ve druhé polovině 14. stol. a poté je několikrát přestavován.
Chtěl si snad někdo ze stavebníků zajistit jeho nedobytnost lidskou obětí? Nebo dělníci svůj nález špatně vyhodnotili a kosti se na místo dostaly za méně otřesných okolností? Panna ostatně není tím jediným, co má být na Líšně zazděno.
Titíž pamětníci, kteří vyprávějí Sedláčkovi o jejích kostech, zmiňují také záhadnou nástěnnou malbu tří rytířů. Pod ní se prý skvěl nápis: „Z nás tří jeden na ně (rozuměj ukryté poklady – pozn. redakce) kouká.“ Co tedy bylo na Líšně zazděno?
Na to už dnes sotva najdeme odpovědi. Leda by zase někdo přikročil k rozsáhlým opravám. Bůh ví, že by si to líšenský zámek zasloužil.
