Jednou z nejznámějších evropských vražedkyň je bezesporu uherská hraběnka Alžběta Báthoryová (1560-1614). Označujeme ji jako Čachtickou paní. Toto pojmenování má vztah k čachtickému panství se stejnojmenným hradem na západním Slovensku.

Báthoryová se však patrně mnoha vražd dopustila i na jiném místě, opět doslova za našimi humny. Její kruté činy děsí i obyvatele rakouské Vídně. Proč?

Legenda o krvavé Čachtické paní láká na Slovensko množství turistů. Čachtický hrad je vyhledávanou ikonou temné turistiky. Již méně se ví, že po stopách Alžběty Báthoryové se můžeme vydat i do rakouské metropole Vídně. Dokonce vám do navigace poskytneme i přesnou adresu – Augustinerstrasse 12.

Tajemství Uherského domu

Samotní Rakušané označují dům na Augustinerstrasse 12 za jedno z nejstrašidelnějších míst svého hlavního města. Neoficiálně se mu též říká „Uherský dům“ v jasné narážce na původ krvavé vražedkyně. Báthoryová zde pobývala po několik zimních období.

Podle pozdějších výpovědí služebnictva, stál hraběnčin vídeňský pobyt životy přibližně osmi desítek mladých žen a dívek. Objekt „Uherského domu“ je v současnosti místem častého výskytu paranormálních jevů.

Jedná se především o záhadné akustické projevy typu výkřiků bolesti či hlasitého pláče. Říká se, že právě ve Vídni odstartovala Báthoryová svoji nechvalně známou vražednou kariéru.

Přesídlení z Vídně do Čachtic

Její pozdější trvalé přesídlení na čachtický hrad bylo z důvodu, že půda ve Vídni pro ni začala být příliš „horká“. Obyvatelé Vídně si totiž začali o podivném Uherském domě vyprávět znepokojivé příběhy.

Zejména se obávali neznámých a hlučných nočních aktivit v domě. O co se pravděpodobně jednalo, nemusíme asi blíže popisovat. Báthoryová tak raději městské prostředí vyměnila za venkov.

Co bylo štěstím pro Vídeň, stalo se tragédií pro Čachtice. Čachtické období Alžběty Báthoryové následně zcela překrylo  vídeňskou předehru.  I z toho důvodu se detaily vraždění v Uherském domě jaksi ztratily v čase…