Majestátní svědek dávno zašlých časů, jehož větrem ošlehané zdi znají tajemství hroznější, než mohou staletí otupit. Takový je hrad Čachtice, sídlo krví a bolestí posedlé uherské šlechtičny Alžběty Báthory (1560–1614).

Význačná uherská šlechtična Báthory je podle starého příběhu, který se odehrál v 17. století, posedlá svou krásou. Věří, že si ji může zachovat prostřednictvím temných rituálů.

Začíná unášet a vraždit mladičké panny z okolí svého hradu a koupe se v jejich čerstvé krvi. Ne vždy ale děvčata zabije. Podle šokujících dobových svědectví se totiž hraběnka přímo vyžívá v mučení.

Své oběti za zamčenými dveřmi, v útrobách čachtického hradu, trýzní rozpáleným železem, řeže je noži, vráží žhavé kovové tyče dívkám do přirození, píchá jim jehly pod nehty a neštítí se ani dalších zvěrstev.

Zubožená těla pak bezcitná hraběnka nechává pohřbít v okolí svého sídla. Občas jsou ale mrtvoly zakopávány ve spěchu. Tlející části těl pak z mělkých hrobů vyhrabávají psi a roznášejí je po okolí.

Osudová návštěva mezi svátky

Zvěsti o čachtických hrůzách se donesou až k uherskému palatinovi (správce země a zástupce krále – pozn. red.) Juraji Turzovi (1567–616). Ten se rozhodne jednat a na slovenský hrad se na konci prosince 1610 vydává, spolu s vojskem, na přepadovou kontrolu.

Nečekaná povánoční návštěva potvrdí, že obavy obyvatel Čachtic byly na místě. Turzo údajně přistihne Báthory při mučení dvou poddaných a ve sklepení hradu je nalezeno dokonce páchnoucí mrtvé dívčí tělo s jasnými stopami sadistického týrání.

Ačkoliv je Báthory vysoce postavená šlechtična, což je v té době jistá forma záruky nedotknutelnosti, nemine ji obvinění z vražd. To s sebou přináší uvěznění přímo na Čachtickém hradě, kde má ponížená aristokratka pod dohledem čekat na soud.

Vinni!

Skandální proces proběhne bleskově a v nepřítomnosti hraběnky Báthory. Ji i její komplice nakonec uzná vinnými. Během svědeckých výpovědí k případu vyjde najevo, že Čachtická paní má mít údajně na svědomí více než 600 dívčích životů!

To by z ní činilo „nejvýkonnější“ sériovou vražedkyni všech dob. Tak je Báthory mimochodem zapsána i v Guinessově knize rekordů.

Neurození přisluhovači Čachtické paní, Ján Ujvári, řečený Ficko, Helena Jó a Katarína Benecká u soudu bez milosti vyfasují trest smrti. Báthory je pak doživotně uvězněna v jednom z pokojů svého vlastního hradu, kde v roce 1614 osamoceně umírá.

Pohřbena je v čachtickém kostele. Jenže dodnes panují pochybnosti o tom, jak to vlastně všechno bylo. Je možné, že zrůdná pověst Čachtické paní je uměle vytvořeným produktem politických intrik…

Co skrývá čachtické podzemí?

K čachtickému hradu patří i tajné podzemí, které je však z větší části zavalené a neprozkoumané. Není jasné dokonce ani to, kdo a kdy přesně jej nechal pod hradem vybudovat.  Je možné, že zde dodnes čekají jednoznačné důkazy usvědčující Alžbětu Báthory?

Historici varují, že labyrint pod hradem je ve špatném stavu a hrozí, že se chodby zřítí do sebe. Jde sice jen o spekulace, nelze však vyloučit možnost, že by tak mohly být navždy pohřbeny poslední důkazy případu čachtické paní…