Na skále pod obřím sopečným pohořím stojí dvojice malých snědých lidí s černými vlasy a drží se za ruce. Obloha je ocelově šedá a snáší se z ní tmavé vločky popela. Nízké domy zhotovené ze slámy a hlíny jsou opuštěné. Národ, ke kterému patří, už odtáhl pryč s nadějí, že unikne zkáze, kterou zvěstuje vybuchující sopka. Jen oni dva zůstávají. Své nástroje

Ne všechny středověké vraždy se odehrávají na hradech a netýkají se králů. Některé se odehrávají na cestách, u městských bran nebo na odlehlých panstvích. O jejich obětech často víme jen díky několika řádkům v popravčích knihách. Ty přitom dokážou být překvapivě konkrétní: Prozrazují jména zavražděných, místa přepadení i jména mužů, kteří se k činům přiznávají. Nechybí nádech tajemna. Jeden z n

V červnu roku 1314 se u skotského města Bannockburn odehrává poblíž hradu Stirling rozhodující bitva mezi anglickým králem Eduardem II. (1284–1327) a jeho skotským nepřítelem Robertem I. (1274–1329). Angličané se snaží svého souseda už dlouhou dobu ovládnout a vypadá to, že se jim to konečně podaří.    Náhle se však stane cosi nečekaného. Na nedal

Zlato, drahé kameny, relikvie, zbraně i předměty, které mají připomínat nejstarší české panovníky. Poklad spojený se svatým Václavem a přemyslovskou dynastií po staletí dráždí lidskou fantazii. Některé cennosti se dochovaly dodnes, jiné zmizely v bouřlivých dějinách. Pátrání po těch ztracených připomíná dobrodružný román. Když se řekne poklad svatého Václava, člověk si snadno představí tajnou k

Přezdívá se jim příhodně „český Carnac“, to podle proslulé bretoňské megalitické lokality s řadami tisíců menhirů táhnoucími se až do kilometrové dálky. Kounovské řady nejsou tak monstrózní, ovšem přes všechny výzkumy zůstávají záhadnější…   Jakoby nic se rozkládají na ploše 11 hektarů v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nad Kounove

Na lavici obžalovaných sedí kapitán George Drevar a metá kolem sebe blesky. Před londýnským soudem se roku 1881 ocitá za vyhrožování fyzickou likvidací. Veřejnost zaujme důvod, proč k němu došlo. Jistý Rothery mu odmítl uvěřit, že mořské hlubiny obývají obří hadi. „Viděl jsem ho na vlastní oči!“ vzteká se Drevar. Zešílel snad, jak si někteří myslí? Z angl

V temném nitru Moravského krasu se před více než 2500 lety odehrává událost, jejíž přesný příběh stále uniká. Býčí skála ukrývá lidské ostatky, zvířecí kosti, zbraně, šperky, nádoby i neobyčejné předměty z různých částí Evropy. Nejnovější výzkum ale přináší důležitý střípek do skládačky: odborníci nově zkoumají samotné konstrukce, v nichž se pravěké ostatky a předměty nacházely. Příběh začíná v

Z Chotouně nedaleko Českého Brodu až k řece Sázavě se měla táhnout přes dvacet kilometrů dlouhá brázda. Podle pověsti ji vyoral svatý Prokop s čertem zapřaženým do pluhu. Tajemný útvar téměř zmizel pod poli a silnicemi, staré mapy a moderní měření však naznačují, že alespoň jeho část skutečně vytvořili lidé. K čemu měla tato podivuhodná linie sloužit? Na

Na vyvýšeném skalnatém pobřeží Velikonočního ostrova výhružně postává skupinka robustních postav. Nejde však o živé lidi, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale o obří sochy zvané moai. Staré jsou přes 500 let. To je ta nejslavnější zdejší záhada. Je jich ale mnohem víc… Kam až lidské oko dohlédne, je vidět zčeřenou mořskou hladinu. Právě takový pohled

Na setkání vědců v Royal Society v Londýně jsou na konci roku 2013 odhaleny nové výsledky zkoumání genomu našich předků denisovanů. Denisované žijící na dnešním území Evropy i Asie jsou příslušníci rodu Homo a blízcí neandrtálcům.  První ostatky této rasy jsou nalezeny v roce 2008 v Děnisově jeskyni v Rusku. Stáří kosterních pozůstatků je určeno na 41 000