V pařížských ulicích panuje nebývalý rozruch. „Copak mě nikdo nepoznává? Já jsem přece váš milovaný král Ludvík!“ vykládá lámanou francouzštinou záhadný osmačtyřicetiletý muž s malým knírkem a prořídlými vlasy. Je to blázen? Podvodník? Nebo se vážně po mnoha letech navrátil do vlasti ztracený dědic francouzského trůnu?     Narodit se do po

„Prostě kameny. Byly tady, jsou a budou. K čemu je nějaké zkoumání?“ zřejmě tak nějak se na podivné kamenné řady na náhorní plošině Rovina nad Kounovem poblíž Rakovníka dívají skeptici. Záhadologové naopak už desítky let spřádají více či méně uvěřitelné teorie k čemu mohly sloužit. Hypotéz je hodně, věrohodná odpověď přesto stále schází.    

Zejména v dobách objevování Ameriky a dalších neznámých zemí se stávalo, že lodě i se svou posádkou mizely beze stopy. Někdy byly vraky lodí nalezeny, zatímco nad jinými se vody zavřely navždy. Lodě ovšem mizely i v pozdějších érách, kdy už bylo pátrání po nich nepoměrně snazší. Přesto se po některých z nich dodnes nenašla ani stopa! [gallery ids="118302,118303,118301,118299,118298,118300,11829

Kolem roku 740 se na nebi nad Irskem děly věci, a to doslova. Podivné létající objekty zde mělo pozorovat velké množství lidí. V dalších staletích kauza těchto vzdušných korábů ještě eskalovala. Přesto se zdá, že jádro neuvěřitelného příběhu je pravdivé. V seznamu lokalit, kde byly létající objekty spatřeny, figuruje především opatství Clonmacnoise

Ve středověké arabštině najdeme termín saqaliba. Používán byl pro označení příslušníků slovanského etnika z východní Evropy. Jednalo se ale o zcela speciální kontext, protože „saqaliba“ byli pojmenováni otroci, kteří z těchto regionů pocházeli. V oblasti severoafrického Maroka se měla nacházet záhadná pevnost, která s výrazem saqaliba velmi úzce so

„Patuxent je tak trochu jiný hotel, stojící u silnice číslo 175 vedoucí do amerického Marylandu. Nabízí ubytování 987 hostům a stará se jim o ochranu před vnějším světem.“ Zhruba takhle vtipkuje jeden z ředitelů tohoto nápravného zařízení se svými „klienty“.    Občas má však k pečlivě vybraným jedincům jinou, prý otcovskou, řeč: „Dostal jsi deset

V jihovýchodním Švýcarsku nalezli archeologové mysteriózní bitevní pole. Ve značné nadmořské výšce zde idylická horská louka vydává stopy dávné bitvy. Analýza nálezů naznačuje, že se jedná o první objevené místo starověkého vojenského střetnutí v této alpské zemi. Kdo zde byl protivníkem římských legií? Expanze starověkého Říma ze Středomoří nevyne

30. léta minulého století jsou typická nezvykle vysokým počtem prováděných lobotomií (zákrok, jehož cílem je přerušení nervových vláken spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku). Tuto metodu sice dobrovolně podstupují tisíce lidí, ve skutečnosti se tím však ženou do pasti, z níž následně vycházejí jako loutky bez duše.  Mnoho z nich se promění v n

Pověst o blanických rytířích, kteří dřímají v hoře nedaleko středočeského Načeradce, je dnes slavná hlavně díky divadelnímu zpracování Zdeňka Svěráka (*1936) a Ladislava Smoljaka (1931–2010). Inspirací jim při psaní scénáře bezesporu jsou Jiráskovy Staré pověsti české. „Na temeni Blaníka zříš ve stínu buků, jedlí a smrků pradávné kamenné hradby, většinou

Nizozemský malíř Hieronymus Bosch (1450-1516) je nezaměnitelnou postavou v dějinách světového malířství. Jeho díla jsou zaplněna fantaskními vizemi, jejichž předobrazy jako by nepocházely z tohoto světa. Kde získával Bosch inspiraci? Možná je nutné odložit svazek Dějin umění a sáhnout raději po herbáři. Proč? Boschova tvorba je spojena s počátky ni