Televizní diváci sedí jako přikovaní u televizních obrazovek. V roce 2024 startuje ze Země vesmírná loď se čtveřicí pozemšťanů, kteří mají za úkol osídlit planetu Mars.
Celá událost se těší obrovské mediální pozornosti a přímý přenos z odletu sledují miliony televizních diváků. Je něco takového možné tak maximálně ve sci-fi filmech?
Nizozemský strojní inženýr Bas Lansdorp (*1977) a fyzik Arno A. Wielders (*1973) si to nemyslí. Už v květnu roku 2012 přijdou s neuvěřitelným prohlášením:
„Zakládáme neziskovou organizaci zvanou Mars One, jejímž cílem je vytvoření stálé lidské kolonie na Marsu do roku 2025. “ Skutečně jednou budeme žít na rudé planetě?
Boj o přežití
Ambiciózní plán na trvalé osídlení Marsu si záhy získá celou řadu příznivců. Důvodem je fakt, že stále více lidí se přiklání k možnosti, že zdroje na Zemi pomalu docházejí, a proto je třeba přestěhovat se na jinou planetu.
Projekt Mars One svým jménem navíc zaštítí nizozemský nositel Nobelovy ceny za fyziku profesor Gerard ‚t Hooft (*1946). Není proto divu, že uchazeči o možnost stát se prvními lidskými kolonizátory Marsu pocházejí z celého světa.
A to dokonce i z České republiky. Nikomu přitom nevadí fakt, že letenka na rudou planetu bude jenom jednosměrná. „Přistávací moduly, kterými kolonizátoři doletí na Mars, se následně stanou obytnými prostory.
Počítáme, že v roce 2024 odletí ze Země první čtyři astronauti, kteří dobudou Mars o rok později,“ říká Bas Lansdorp a pokračuje:
„Následně tam vybudují skleníky pro pěstování rostlin bez použití půdy a další zázemí umožňující život bez obyčejných zdrojů nutných k přežití.“
Může to vyjít?
Organizátoři Marsu One chtějí svůj projekt financovat především dary od sponzorů a zisky z reality show, která bude celou misi dokumentovat.
Ve výběru je 418 mužů a 287 žen, 313 uchazečů je z Ameriky, 187 z Evropy, 136 z Asie a ostatní jsou ze zbylých kontinentů. Do užšího výběru se dostaly také dvě Češky. Kdo nakonec na Mars poletí? V říjnu roku 2014 dojde k nečekanému zvratu.
Vědci z amerického Massachusettského technologického institutu v té době přijdou s výsledky svého výzkumu, podle kterých má Mars One jen malou šanci na úspěch:
„První kolonizátor zemře zhruba za 68 dní kvůli udušení v důsledku nedostatku kyslíku v prostředí.“ Podle těchto skeptických hlasů počítají autoři projektu s technologiemi, které v současné době nejsou na dostatečné úrovni a navíc vůbec nemají vyřešen možný problém s nedostatkem náhradních dílů, které budou na Marsu nedostupné.
Bas Lansdorp i jeho kolegové však podobnou kritiku odmítají.
Podle nich vědci nepracovali s úplnými údaji. Jenže nedávno se objevují zprávy, že společnost zkrachovala a v dohledné době na Mars neodletí! Může se kolonizace Marsu ještě někdy povést, třeba Elonu Muskovi?
