V jedenáctém díle seriálu o nejzáhadnějších stavbách světa se podíváme do centra řecké metropole Athény, kde stojí zřícenina gigantického chrámu Dia Olympského. Proč je místo tak často spojováno s legendou o potopě světa? A je pravda, že se pod chrámem nachází ohromné množství zlatých mincí?
Olympieion je zřícenina velkého chrámu, který byl kdysi zasvěcen nejvyššímu z bohů řecké mytologie Diovi (1. pád Zeus – pozn. red.).
Nachází se přibližně 500 metrů jihovýchodně od Akropole a asi 700 metrů jižně od centra Athén na náměstí Syntagma. „Je to místo, se kterým je spjata celá řada záhad.
Osobně jsem se snažil některé z nich objasnit, ale chrám si stále uchovává svou tajemnou auru,“ uvádí britský archeolog Brian Haughton (*1964).Která tajemství spjatá s oblíbenou turistickou atrakcí fascinují záhadology nejvíce?
Zkazky o kruté katastrofě
Chrám Dia Olympského je často spojován s pověstí o velké potopě. Podle ní se kdysi Zeus rozhodl zakročit proti lidstvu, které se mu zdálo bezbožné. Proto prý na Zemi seslal záplavu.
Katastrofu údajně přežili jen manželé Deukalión a Pyrrha, kterým se na poslední chvíli podařilo postavit si velkou archu. Zeus je prý následně vyzval, aby znovu obnovili život. Za tímto účelem měli za sebe „házet kosti své matky“.
Manželé přišli na to, že jejich matkou je míněna Země a jejími kostmi jsou kameny. Z těch, které za sebe vrhl Deukalión, začali podle legendy povstávat noví muži, zatímco z těch, které za sebe hodila Pyrrha, nové ženy.
Celý příběh později přepracoval řecký cestovatel a zeměpisec Pausaniás (asi 110–180), který jej zároveň připojil ke svému popisu Olympieionu:
„Celá stavba má v průměru asi 800 m (…) Napovrchu se zde nachází asi půlmetrová trhlina, kterou prý voda po potopě odtekla.
Místní lidé tvrdí, že starobylou svatyni zasvěcenou Diovi postavil Deukalión, a na důkaz, že v Athénách skutečně žil, poukazují na mohylu nedaleko dnešního chrámu.“ V blízkém okolí chrámu byly před lety skutečně nalezeny pozůstatky po malé svatyni s podzemními prostorami!
Koho stihne neštěstí?
Chrám Dia Olympského každopádně s nejvyšší pravděpodobností nepostavil zbožný Deukalión, jak naznačuje starořecká legenda. Podle vědců stavba vznikala v období od 6. století př. n. l.
do 2. století našeho letopočtu a jejím smyslem bylo symbolizovat potlačování svobodné lidské vůle a podřízení se autoritám.
Výsledný chrám má v době své největší slávy 96 metrů na délku, 40 metrů na šířku a jeho 104 korintských (architektonický styl starověkého Řecka – pozn. red.) sloupů dosahuje výšky 17 metrů. Je to skutečně úchvatná stavba.
Říká se, že pokud dojde k jejímu narušení, stihne viníky děsivá pohroma. V roce 1759 se rozhodne osmanský vojvoda Tzistarakis odstřelit jeden ze sloupů střelným prachem.
„Athéňané vyprávějí, že po stržení slyšeli v noci tři nejbližší sloupy naříkat nad ztrátou jejich „sestry“ a že tyto noční nářky nepřestaly obyvatele strašit, dokud nebyl strůjce této svatokrádeže zneškodněn jedem,“ uvádí irský cestovatel Edward Dodwell (1767–1832).
Podobným způsobem Athéňané vysvětlují i vypuknutí morové rány v témže roce. Opravdu má narušení chrámu za následek tragické události?