Co si tak představit pod záhadným slovem geoglyf? Jde o velký motiv či malbu, vytvořenou uměle na zemském povrchu.

Pokud je malba vytvořena tak, že na povrch je naaranžován nějaký přírodní materiál, jakým může být například štěrk, hlína, kameny apod., mluví se o tzv. „pozitivním geoglyfu.“

Jestliže naopak je malba vytvořena odstraněním původního materiálu na odlišný podklad, jde tzv. o negativní geoglyf.

Nejznámějšími jsou právě ty negativní geoglyfy, vyskytující se v jižním Peru, na planině s názvem Nazca, ale asi nejvíce je jich v Amazonii, kde se jich nachází na 450. Mezi menší naleziště patří také Austrálie, USA, Laponsko, nebo Skandinávie či Island.

O ty peruánské se již zajímal i Erich von Däniken (*1935). Ze známých geoglyfů z planiny Pasca jde například o uvedený trojzubec. Může trochu připomínat kaktus. Jen pro představu, obrazec má 128 metrů na výšku a 74 metrů na šířku.

Dosud nikdo neví, co vlastně představuje, nebo k čemu sloužil. A tak například Däniken obrazec trojzubce vysvětluje po svém, tj. že jde o naváděcí zařízení pro mimozemské lodě. Faktem ale je, že řadu těchto kreseb na zemském povrchu lze vidět jen z letadla.

Ale všem objevům není ještě konec. Takovéto obrazce, z nichž některé dosahují úctyhodných rozměrů, jsou totiž nejlépe viditelné z výšky. A tak pomáhá nejmodernější technika, jako jsou drony.

Právě nedaleko Nazcy, v pouštní oblasti, teprve před nedávnem objevili archeologové tímto způsobem 25 dosud neznámých geoglyfů. Na ně je upozornili místní obyvatelé.

Podle vyjádření odborníků je zřejmě vytvořil národ Paracasů, což byli předchůdci Nazců, žijící v této oblasti.

Geoglyfy v oblasti pouště obvykle představují geometrické obrazce, čímž se liší od těch na planině Pasca. Některé čáry dosahují až tří kilometrů.

Jeden z archeologů, Stanish, vyslovil zajímavou myšlenku a to, že v tehdejších dobách mohli být z dnešního hlediska něco mezi mapou a reklamními tabulemi.

Lidé mohli být na cestě vedeny podél vyznačených čar po horských svazích a zároveň je zavést z hor k větším aglomeracím s příslušnými tržišti.

Těžko soudit, co tedy tyto velkorozměrové obrazce znamenali. Zda měli jen nějaký duchovní význam s vyobrazenými symboly bohů, nebo i ten zmíněný praktický.

Je však jasné, že vznik některých geoglyfů musel být náročný nejen na vlastní provedení, ale také na řízení prací při jejich realizaci. Některé musely být dirigované při nejmenším z nějakých pozorovacích plošin apod.

Tato skutečnost je pro nalezení a zachování geoglyfů problémem i dnes, kdy ze země při kultivaci půdy nemusí být včas rozeznány a identifikovány.

Jak ukazují poslední nálezy 25 kreseb poblíž peruánské planiny Pasca, jsou stále objevovány nové artefakty a není vyloučeno, že některé archeologické nálezy z jejich okolí mohou posunout hranice našeho poznání.

Totéž platí i pro jejich další naleziště ve světě.