Bible je bezpochyby jedním z nejdůležitějších spisů všech dob. Je tedy logické, že se archeologové z celého světa zaměřují právě na její jednotlivé části a pátrají po místech, předmětech a dalších důkazech, které by potvrdily či vyvrátily jejich pravdivost. Co o ní vypovídá záhadná Bible nalezená v Izraeli?
Aramejština. Starobylý jazyk příbuzný hebrejštině, kterým ve starověku mluvila řada národů na Blízkém východě. Podle některých badatelů také jazyk, kterým mluvil sám Ježíš Kristus.
„S určitostí nevíme, zda uměl mluvit řecky, nebo latinsky, ale při své učitelské službě obvykle používal aramejštinu nebo lidovou hebrejštinu, která byla aramejštinou silně ovlivněna,“ tvrdil ve svém výzkumu například americký biblický archeolog George Ernest Wright (1909–1974).
Proto když byla začátkem roku 2012 v turecké Ankaře předána Izraelcům 1500 let stará verze Bible napsané zlatým písmem v jednom z dialektů aramejštiny, archeologové hovořili o jednom z nejvýznamnějších biblických objevů všech dob.
Kniha přitom v depozitáři ležela už od roku 2000, kdy byla za podivných okolností zabavena pašerákům starožitností. Proč se k ní vědci dostali až po dvanácti letech?
Obsahuje tajemné evangelium?
Podle oficiálních informací byl přístup ke knize zablokovaný kvůli probíhajícím soudním řízením s pašeráky. Ty skončily před třemi lety, což byl také čas, kdy se kniha konečně dostala do rukou historiků.
Jenže existuje i jiný pohled na příběh nálezu aramejské Bible. Ten říká, že přístup ke knize dlouhou dobu někdo blokoval a snažil se o to, aby se informace v ní nikdy nedostaly k veřejnosti. Kdo by měl o něco takového zájem?
Někteří lidé opatrně poukazují na katolické kruhy. V nalezené knize by totiž mohl být originál tzv. Barnabášova evangelia, které interpretuje život a smrt Ježíše způsobem blízkým islámu, a dokonce předpovídá příchod muslimského proroka Mohameda.
K tomu všemu navíc hovoří o tom, že Ježíš nebyl synem Božím, ale prorokem hlásajícím Boží slovo. A to jsou prý informace, které se katolickým špičkám rozhodně nelíbí.
Pravá, či nikoliv?
V současnosti už je kniha v Etnografickém muzeu v Ankaře, kde probíhá její zkoumání. Vatikán ovšem několikrát požádal Ankaru, aby umožnila přístup ke knize i katolickým odborníkům. Zatím marně.
Spekulace o tom, zda jde o první verzi textu, který byl později několikrát okopírován, jak věří někteří vědci, nebo zda jde jen o plagiát z pozdějších dob,proto trvají. V případě druhé možnosti by se jeho hodnota totiž rapidně snížila.
Mohlo by jít snad jen o další z řady ve středověku účelově vytvořených textů vydávajících se za prastaré zdroje?
Turecký protestantský pastor Ihsan Ozbek se nechal slyšet, že je velmi nepravděpodobné, aby byla aramejská Bible pravá, ať už evangelium obsahuje, či nikoliv. Sv.
Barnabáš totiž žil v 1. století, zatímco text pochází z 5. či 6. „Kopie v Ankaře mohla být napsána některým z jeho následovníků,“ prohlásil Ozbek.
