Vřískot žen, marně se snažících poschovávat své děti, primitivně vyzbrojení muži čelící mnohem lépe vybavené armádě. Španělští dobyvatelé postupují zázračným městem…

Až z něj odejdou, zůstanou ruiny a vylidněná stavení. Éra Machu Picchu končí. Tak přesně takhle… to s největší pravděpodobností nebylo. Ano, řada slovutných inckých aglomerací padne s příchodem kolonizátorů.

Ti podle všeho o existenci města bez většího upřesnění zaslechnou, ale do hor se nevydají. „Machu Picchu bylo opuštěno během 15. století, ještě před příchodem Španělů do Peru,“ je si jist peruánský vědec Victor Angles Vargas. Proč ale lidé tak precizně vymyšlené místo upustili?

Malárie? Syfilis? Kdo ví…

Jasnou odpověď zatím nemáme. Smysluplných teorií je řada, ale ke každé z nich chybí důkaz. Stojí za vyprázdněným městem kmenové války či rozepře mezi obyvateli města? Možná – ale proč se nenašli žádné důkazy boje nebo jeho obětí?

Vždyť inčtí vítězové mají ve zvyku vyvraždit celé rodiny protivníků. Co když za vše může epidemie? Ty tu jsou velice časté… Třeba malárie. O tom ale nesvědčí kosterní pozůstatky. Mezi kostrami je nalezena jen bohatá žena se syfilis. I to by mohl být důvod. Ale proč není znát na více kostrách?

Bohové nám nejsou nakloněni!

Kněží bez hnutí a za monotónního pobroukávání náboženského popěvku očekávají, až sluneční paprsek dopadne na přesně určené místo rituálního kamene. Na čisté obloze se odkudsi objeví jediný mrak – a zakryje Slunce přesně v tuto posvátnou chvíli!

O minutu později dopadne doprostřed hlavního náměstí mrtvý kondor andský (Vultur gryphus). Jde o nepřízeň bohů? Pokud kněží dostanou další indicie, že ano, může i taková náhoda stát za hromadným opuštěním města. Anebo je důvod ještě jednodušší:

Populace zestárne a pomalu vymře a té mladé se na odlehlé místo v horách zkrátka nechce.