V bulharském pohoří Rodopy se nachází starobylý most, který nedá spát milovníkům záhad. Nachází se na místě, kde již v římských časech stál most spojující antickou Thrákii s pobřežím Egejského moře.

V šestnáctém století ho nahradil most postavený z příkazu tureckého sultána Selima I. Neříká se mu však Selimův most, ale Ďáblův most! Navíc jej prý zdobí i magická Šalamounova pečeť.

Ďáblův most je dlouhý 56 metrů, jeho šířka přesahuje 3 metry. Uprostřed mostu je výška středové klenby 12 metrů. Opravdu ďábelsky působivé dílo izolované v odlehlém kaňonu.

Obraz ďábla na hladině řeky

Samozřejmě, mostů nesoucích jméno knížete temnoty – ďábla najdeme v Evropě povícero. Spojování mostů s ďáblem bylo zapříčiněno například odvážnou konstrukcí, složitostí provedení celého stavebního díla, které se současníkům jevilo „mimo lidské síly“.

Bylo tak nutné zavolat na pomoc ďábla, případně i vyměnit stavitelovu ambiciózní duši za příslib bezproblémové kolaudace stavby.

V historii mostu přes řeku Arda je však ďábelských indicií příliš mnoho… Jeho stavitel Usta Demetar jej navíc zbudoval na základech antické stavby. Už za tureckých časů se mostu říkalo Satan Cupria – Ďáblův most.

Existuje i prastará legenda o bulharské dívce prchající před tureckými vojáky. Ta před pronásledovateli zamířila k mostu. Bez problémů se dostala na druhou stanu řeky.

Když však na most vstoupila turecká soldateska, objevil se na hladině řeky ďáblův obraz. Toto explicitní varování vojáky odradilo od dalšího pronásledování a dívce zřejmě zachránilo život. Obraz ďábla se zde zjevil i skupince turistů v sedmdesátých letech minulého století. Zároveň se část vody zbarvila do krvavého odstínu.

Šalamounova pečeť

V poslední době se badatelé věnovali detailnímu zkoumání mostního tělesa, které se, bez zásadních oprav, dochovalo do současnosti ve velmi dobrém stavu. To, co objevili na jednom z mostních pilířů, je zarazilo.

Původně chaotická změť čar se prý po očištění ukázala být symbolem magické pečeti krále Šalamouna.

Je možné, že tato symbolika byla na kameni pocházejícím z  antického mostu, protože Turci využili část materiálu z původního starověkého mostu na dálkové trase Via Egnatia. Ve světle tohoto objevu se zdá, že Ďáblův most přes řeku Arda není jen folklorní legendou, ale že tato stavba a celá lokalita mohly mít nějakou souvislost například s mysteriózními thráckými svatyněmi v pohoří Rodopy.

Turci a Bulhaři pak převzali do svých legend určitou část tohoto tajemného příběhu, z něhož my zatím dokážeme přečíst jen krátké úryvky.