Dnešní doba je plná technologických novinek. Řada z nich už tu kdysi byla, jen jsme zapomněli, jak je vyrobit.

Ohebné sklo: Bylo zničeno konkurencí?

O tom, že ve starověku mohly existovat i materiály, které dodnes nedokážeme zcela napodobit, mohou svědčit mimo jiné dvě pozoruhodné zmínky.

V dílech římského politika, spisovatele a básníka Petronia a jeho současníka římského vojevůdce a spisovatele Plinia staršího se objevuje popis ohebného skla.

Jeho recepturu prý za vlády císaře Tiberia vynalezl jakýsi řemeslník, jehož dílna ale byla zničena kvůli obavě z poklesu cen vzácných kovů. Římský vynálezce prý do skla během výroby přidával další látku. Dozvíme se někdy, co receptura obsahovala? Vždyť současné sklo je vše, jenom ne ohebné!

Bylo Mithridatium univerzální protijed?

V jihoamerické džungli na vás vyskočí had, který vás uštkne a pak zmizí v křoví. V současnosti jde leckdy o neřešitelnou situaci končící smrtí.

Sice jsou protijedy proti útokům plazů, ale vzhledem k množství jejich druhů v Jižní Americe či Austrálii nelze mít s sebou séra pro všechny s jedem.

Přesto prý za vlády krále Mithridata VI. Pontského existoval univerzální protijed vymyšlený jedním z vládcových lékařů. Tato směs se prý skládala z opia, různých jedů a jejich protilátek, kousků zmijí a dalších ingrediencí.

Dnes se ví, že některé jedovaté látky mohou ve velmi malých dávkách působit na zdraví člověka blahodárně. Podobnou látku znají prý i jihoameričtí indiáni. Působilo podobně i mithridatium, jak byl protijed podle vládce pojmenován?

Odolný beton znali už staří Římané!

Bez betonu si neumíme představit moderní stavebnictví. Tento materiál ale znali před 2000 lety už starověcí Římané! Vedle slavných staveb, jako je Koloseum, ho využívali na většině velkých budov.

Římský beton je sice měkčí než současný, ale z něj vybudované skvosty přetrvaly tisíce let. Zatímco současný beton se skládá z cementu, písku, vody a někdy i štěrku, ten antický měl zcela jiné složení!

Kromě páleného vápna smíchaného s vodou obsahoval úlomky cihel a sopečný popel. Poslední dvě přísady jsou příčinou neuvěřitelné odolnosti a stálosti tohoto materiálu, který můžete při návštěvě starořímských památek obdivovat dodnes.

Popel s cihlami totiž zajistil materiálu odolnost proti zvětrávání i častým dešťům.

Optika jako Archimédova zbraň?

Řecký filozof, všestranný vědec a vynálezce Archimédés ze Syrakus, byl bezesporu jedním z největších myslitelů dějin. Kromě mnoha dalších objevů prý dokázal zapálit flotilu římských lodí během obléhání Syrakus, k čemuž došlo kolem roku 213 před n. l.

Buď k tomu využil optických zákonů a speciálně upravených zrcadel a snad i čoček, nebo šlo o využití takzvaného řeckého ohně. Ať už tomu bylo jakkoliv, Římané po útoku zuřili a není se čemu divit, že nakonec skončil vědcův život jejich rukou.