Domů     Neobjasněné události
Děsivá záhada Velikonočního ostrova: Z čeho měli hrůzu jeho obyvatelé?
Jana Dvořáková
od Jana Dvořáková 1.10.2020
6.4tis
Velikonoční ostrov
656
SDÍLENÍ
6.4tis
ZOBRAZENÍ

Nejdříve byly zničeny elitní osady. Zemědělská pole ve vnitrozemí byla opuštěna a lidé našli nová útočiště v jeskyních. Právě tehdy se značně zvýšila výroba kopí s hroty z obsidiánu, sopečného skla.

Čeho se obávali zdejší obyvatelé? Proč domorodci na Velikonočním ostrově nakonec úplně vymřeli?

Velikonoční ostrov Usedlíkům se na ostrově dařilo.  Celý ostrov byl obklopený palmami.  Podle všeho zde původní obyvatelé žili v několika klanech.  Sochy tesali z vyhaslé sopky. Domorodci se dobrovolně izolovali od celého světa. Kvůli rivalitě mezi klany se stavěly čím dál větší sochy.  Domorodci se mezi sebou zabíjeli. 

Je to jeden z nejizolovanějších kousků pevniny naší planety. Od jihoamerického kontinentu jej dělí 3700 km, od nejbližšího obydleného ostrova Pitcairn 2100 km. První Polynésané připluli na Rapa Nui (Velká země), později Evropany pojmenovaný jako Velikonoční ostrov, kolem roku 900.

Našli zde ráj na zemi – ostrov pokrytý subtropickým listnatým lesem, kde hnízdilo nejvíc mořských ptáků v celém Pacifiku. Půda byla sopečného původu, tedy velmi úrodná, deště zde nebyly tak časté jako na jiných polynéských ostrovech.

Novým usedlíkům, kteří s sebou přivezli jen slepice, se tu velice dařilo. Život byl bezpracný a radostný.

Usedlíkům se na ostrově dařilo.

NEJLEPŠÍ MÍSTO K ŽIVOTU

Živili se tím, co vypěstovali na úrodných políčkách, lovili ptáky i ryby. Oblíbenou složkou jejich jídelníčku byli delfíni, za kterými vyráželi na otevřené moře na velkých kánoích. Na ostrově rostly celé lesy vysokých palem Jubaea.

Ty poskytovaly ideální kmeny na stavbu kánoí, později je domorodci používali i na transport svých proslulých soch. Kromě toho na nich zrály výborné ořechy, z kůry po naříznutí vytékal sladký sirup. Silné provazy vyráběli zdejší lidé ze stromů toromiro a hauhau.

Vládlo zde nesmírně příjemné podnebí – průměrná roční teplota se pohybovala okolo 21 °C, nejstudenějšími měsíci byly červenec a srpen s průměrnou teplotou 19 °C.

Celý ostrov byl obklopený palmami.

KLANY OSTROVA RAPA NUI

První ostrované žili v 10 klanech, které obývaly 16 osad. Podle legend zapsaných bílými misionáři roku 1860 zde existoval například Miru (Fregatčí klan), který obýval sever ostrova, Marama (Měsíční klan), Haumoana (Pobřežní klan) nebo Tupahotu (klan Tupa), který pravděpodobně ovládal lomy v kráteru vyhaslé sopky Rano Raraku.

Každý klan měl svého kněze, bojovníky, zemědělce a služebníky. Absolutním vládcem ostrova byl ariki, náčelník všech klanů.

Podle všeho zde původní obyvatelé žili v několika klanech.

SOCHY Z KRÁTERU VYHASLÉ SOPKY

Život na ostrově byl snadný, domorodci měli spoustu času na náboženské rituály a uctívání předků. Měli čas i na výrobu svých proslulých soch moai. Tesali je v kráteru vyhaslé sopky Rano Raraku, odkud je odtahovali k pobřeží, kde je vztyčovali na posvátné plošiny ahu.

Tento těžký úkol dokázali zvládnout za pomoci velkých kmenů z palem Jubaea, které sloužily jako válce a saně, ale také jako „jeřáby“ ke zdvižení soch na podstavec.

Sochy tesali z vyhaslé sopky.

UVĚZNĚNÍ NA SVÉM OSTROVĚ

Dřevo z palem Jubaea používali i na stavbu kánoí, domů a rituálních center. Jeho spotřeba byla tak velká, že kolem roku 1400 byly všechny tyto palmy na ostrově vykáceny. Už neměli z čeho stavět kánoe, ostrované přestali vyrážet na moře.

Už nemohli lovit svou oblíbenou pochoutku – delfíny. Nemohli se plavit oceánem, ačkoliv v dřívějších dobách pravděpodobně dokázali na kánoích plout až k pobřeží Jižní Ameriky. Lidé z Velikonočního ostrova se dobrovolně naprosto izolovali od okolního světa.

Domorodci se dobrovolně izolovali od celého světa.

KDO POSTAVÍ VĚTŠÍ SOCHU

Velikonoční ostrov je malý, dá se obejít během jednoho dne. Na délku měří pouhých 24 kilometrů. V době největšího rozmachu kolem roku 1550 na ostrově žilo zhruba 12 000 lidí. Přestože zde bylo čím dál méně dřeva, tesání, transportování a stavění soch dále pokračovalo zrychleným tempem.

Sochy byly větší a větší, až se nakonec v lomu vyráběly absurdně velké sochy, které ani nebylo možné k pobřeží dopravit. V tomto nesmyslném chování hrála nejspíš hlavní úlohu řevnivost mezi klany.

Kvůli rivalitě mezi klany se stavěly čím dál větší sochy.

HLADOMOR, KANIBALISMUS A SMRT

Kolem roku 1600 se podařilo ostrovanům zničit veškeré lesy ostrova. Kdysi úrodná půda se sesouvala a ztrácela kvůli erozi. Nebylo z čeho stavět domy, na čem vařit. Studny a potoky vysychaly. Lidé vyhubili veškeré ostrovní ptáky.

Už dávno nemohli vyplouvat na moře lovit ryby. Bez lýka ze stromů toromiro a hauhau už nemohli ani plést rybářské sítě. Začali žít v jeskyních a kamenných chýších vyhrabaných do svahů. Podle archeologických nálezů se právě tehdy značně zvýšila výroba kopí s hroty z obsidiánu, sopečného skla.

Přišla děsivá léta, hladomor, válka všech klanů proti sobě, kanibalismus a všudypřítomná smrt. Sochy moai zůstaly navždy opuštěny, často ještě v kráteru nebo na cestě k pobřeží.

Domorodci se mezi sebou zabíjeli.

TUBERKULÓZA A SMRT OTROKŮ V DOLECH

Tou dobou se už ostrované začínali vzpamatovávat z nejhoršího. Války mezi klany pominuly, přeživší se začali pomalu zabydlovat v nových osadách. Začaly zde růst malé stromky, vypadalo to, že se konečně vše v dobré obrátí.

Příchod bělochů ale přinesl další katastrofy: většinu obyvatelstva zdecimovaly epidemie tuberkulózy, neštovic a syfilis. Zbytek pochytali otrokáři, kteří potřebovali dělníky pro práci v peruánských dolech.

Dnes je ostrov pokrytý pouze travnatou plání. Všechny původní druhy stromů jsou vyhynulé, vyhubeny byly i všechny druhy zdejších pozemních ptáků. Přetrvaly pouze unikátní sochy moai, kamenní svědkové všech dávných tragédií ostrova Rapa Nui, dříve ráje na zemi.

Foto: Shutterstock.com
reklama
Související články
od Mirek Brát 26.11.2021 1.4tis
V červenci roku 1897 se vznesl k arktické obloze vodíkem naplněný balon Orel. V jeho gondole byla trojice švédských vzduchoplavců: Salomon August Andrée, Knut Fraenkel a Nils Strindberg. Zmizeli beze stopy. Těla byla objevena až po více než třiceti letech. Příčina jejich smrti je poslední záhadou této odvážné expedice. Duchovním otcem expedice zaměřené na let balonem k severnímu pólu […]
od Filip Appl 25.11.2021 2.4tis
Legendy o strašidlech a přízracích vznikají průběžně už od počátku lidských civilizací. A současnost není výjimkou. Jedním z moderních fenoménů je i Slender man: Vysoká postava bez tváře, která má pronásledovat a unášet děti. V lese David´Park v těsné blízkosti amerického města Wahukesha si právě několik dívek hraje na schovávánou. Jedna z nich, Payton Leutnerová, netuší, že má před […]
od Mirek Brát 24.11.2021 2.0tis
Mezi nehodami velkých dopravních letadel najdeme i ty, které nebyly, a pravděpodobně nebudou nikdy, zcela objasněny. Patří mezi ně i záhada letu EgyptAir 990 z října roku 1999. Proč muselo zahynout při pádu boeingu všech 217 cestujících a členů posádky? Let EgyptAir 990 byla pravidelná linka z amerického Los Angeles do egyptské Káhiry. Mezipřistání měl Boeing 767-300ER […]
od Mirek Brát 23.11.2021 1.6tis
V březnu roku 1742 otřásl brněnským Špilberkem mohutný výbuch, následně pevnost zachvátil požár. Pozdější vyšetřování ukázalo, že z neznámých příčin explodovalo dvacet kusů dělostřeleckých granátů. Bylo to dílo záhadných záškodníků? V 18. století neměly již brněnský Špilberk bránit proti nepříteli hradební zdi, ale především dělostřelectvo. V pevnosti dokonce pracovala specializovaná dělostřelecká laboratoř. Skladiště byla plná výbušných granátů. Akce […]
od Eva Soukupová 22.11.2021 2.7tis
Pravé neštovice způsobené virem variola jsou jednou z nejhorších nemocí v dějinách lidstva, která jen během 20. století zahubila 300–500 milionů lidí. Ampule s nápisem „pravé neštovice“ byly nyní náhodně objeveny v jedné z laboratoří v americké Pensylvánii. Zkumavky podle všeho obsahující virus smrtících pravých neštovic v pensylvánském zařízení pro výzkum a vývoj vakcín objevil […]