Křik a pláč se rozléhá chodbami chátrajícího komplexu v německém Schwalmtalu. Lidé tu zažívají pocity hrůzy i nadpřirozené jevy, prý za to může temná minulost. Brutální vraždy těch nejzranitelnějších obětí.

Na západě Německa nedaleko hranic s Nizozemskem leží neveliké město Schwalmtal, které je označováno za nejstrašidelnější město Německa. Stojí za tím chátrající komplex čítající školu, ubytovnu, administrativní budovy a kostel.

V roce 1913 jej nechává vybudovat řád Františkánů, kteří se zároveň starají asi o těžce zdravotně postižené. Domov v jejich zařízení nachází asi 600 rezidentů. Nástup nacistů k moci ale všechno změní. Františkáni jsou obviněni ze zpronevěry a někteří dokonce se sexuálního zneužívání dětí.

Mohly se zločiny, ze kterých jsou mniši obviněni, za zdmi komplexu skutečně odehrát? Dnes se má to za, že šlo spíše o vykonstruované procesy. Lavina žalob mířených proti Františkánům řád přivede na mizinu a v květnu roku 1937 ze Schwalmtalu odchází posledních 23 mnichů, což údajně otevírá cestu nepředstavitelným zvěrstvům.

VRAZI NEVINNÝCH

Nacisté pak areál promění ve „specializovanou instituci pro děti“, která nezletilým pacientům zajišťuje lékařské a pečovatelské služby. Alespoň navenek. To, co se odehrává uvnitř, je prý něco docela jiného.

V Schalmtalu údajně probíhají eutanázie postižených dětí a dětí „nečisté rasy“. Oběti mají být zabíjeny buď oxidem uhelnatým, nebo vysokými dávkami léků a jedů. Zdrogované děti ovšem neumírali hned. Podle některých zdrojů byly na hranici mezi životem a smrtí udržovány po dobu až osmi dnů.

Objevují se také tvrzení, že na nich byly prováděny zvrácené lékařské experimenty. Tvrzení, že se něco takového za války odehrává také ve Schwalmtalu, přitom není nijak přehnané. Pokusy na lidech nacisté skutečně prováděli.

Do roku 1943 tu mělo být zavražděno nejméně 97 dětí. Je právě to důvodem, proč se tu dodnes odehrává řada tajemných jevů?

VZPOMÍNKY STUDENTŮ

Po válce se areálu ujali Britové, kteří v něm nejprve zřídili nemocnici a poté školu s internátem. Z tohoto období také pochází řada svědectví od někdejších studentů. Někteří vzpomínají zejména na potemnělou chodbu, která jim naháněla strach a málokdo se odvážil tudy projít sám.

Další zmiňují záhadné zvuky. „Dostal jsem svůj vlastní pokoj a v noci se tam ozývalo sténání a spousta podivných zvuků. Obyvatelé větší koleje, které jsem musel převádět přes chodbu, neslyšeli nic,“ vzpomíná Dave Ross, který školu navštěvoval v letech 1984 až 1986.

„Jsem si jistá, že jednou někdo nahlásil, že skrz zeď zaslechl křik dětí a výstřely,“ dodává Sarah Anderson Jones. Bývalí studenti se také shodují, že válečná historie komplexu byla v místě i po mnoha letech stále patrná a v horních patrech některých budov se stále nacházelo vybavení, které po sobě nacisté zanechali.

Ozývají se ve Schwalmtalu duchové dětí, které zde byly zavražděny a zřejmě také mučeny? A podaří se někdy odhalit plný rozsah toho, co se v zařízení za války odehrávalo?

Autor článku: Eva Soukupová