Jak šly dějiny, měnily se i obydlí panstva. Původní strážní hrádky se postupně měnily v pevné hrady, které posléze vystřídaly zámky poskytující svým držitelům podstatně příjemnější prostředí. Pokud stály v blízkém okolí, promítaly se do jejich dějin i dávné příběhy.

STARÉ PŘÍBĚHY

To je případ i barokního zámku Červený hrádek v Jirkově na Chomutovsku. I původní gotický hrádek skrýval svá tajemství. Žila prý v něm jakási šlechtična, kterou okouzlil zdejší mladý lesník. Přes varování na nic nedbala, až někdo vzal jejich osud do svých rukou.

Když se jednoho rána šlechtična probudila, na větvi před oknem spatřila oběšeného milence. Hrůzou se zbláznila a zanedlouho zemřela. Podle některých svědectví se v současném zámeckém parku zjevují jejich duchové, jak se vedou za ruce.

Zámek, který v těchto místech vyrostl, prý dostal název Červený hrádek, podle popravy dvou vzbouřenců, chomutovských měšťanů v 16. století přímo v prostoru dnešního nádvoří.

HUŇATÝ NETVOR

Ale někdy se zde objevuje i jakýsi huňatý netvor, který byl několikrát viděn na nádvoří. Podle pověsti je to duch neznámého oběšence na nedalekém Kozím vrchu, neboť býval také popravištěm. Obluda, možná duch nevinného, za divokého řevu potom mizí u staré hájovny.

NOVODOBÉ PŘÍPADY

Ale podivných duchů je na zámku podstatně víc. Jeden čas, do roku 1989, sloužil zámek i jako léčebna dlouhodobě nemocných. Když se sem potom přestěhoval kastelán, nechal prověřit obytné prostory psychotronikem.

Byla to také reakce na zdravotní potíže jeho malého synka. Kyvadélko psychotronika se prudce rozkývalo především v bývalé kapli. Také synkovi psychotronik prý pomohl, když nechal jeho postel přestěhovat o kus dál.

V místě, kde původně stávala, existovaly kdysi zazděné dveře, kudy se duchové zemřelých vracely na zámek.

SETKÁNÍ S DUCHY

Ale s duchy se potkávali především náhodní návštěvníci či řemeslníci. Na místě, kde dříve stál rentgen léčebny, se totiž často objevovaly tajemné stíny. Například tři účastníci kovářského sympozia, urostlí chlapy, se na zámku báli tak, že v noci prý na záchod chodili všichni pohromadě.

A manželé z Bulharska, účastníci řezbářského sympozia, zažili zjevení přeludu přímo v ložnici. Ráno si sbalili věci s prohlášením, že zde byli naposledy.

SVĚDECTVÍ STUDENTŮ

Ovšem byla tu i svědectví studentů, kteří v rámci letní brigády pomáhali při úpravách zámku. Dokonce do místních novin popsali, jak viděli večer na nádvoří zastavit černý kočár, ze kterého vystoupila postava tmavého muže, jeho kroky se rozléhaly po chodbách zámku, až kdesi zanikly.

Dokonce má zámek i svého poltergeista, tedy ducha jako paranormální jev, který samovolně pohybuje předměty a projevuje se různými zvuky.