Egyptské pyramidy představují jeden z nejvýraznějších příkladů důmyslnosti, umění a zručnosti. Jsou předmětem úcty, obdivu, a hlavně vášnivých diskuzí vědců a archeologů. Nejen je pyramidy fascinují. Jak byly pyramidy stavěny?

K jakým účelům měly sloužit? Skutečně byla jejich hlavní funkce jen pietní, nebo měly i jiný účel?

Velmi složité počty

V Egyptě bylo dosud objeveno něco mezi 120 až 140 pyramidami, přesný počet není znám. O řadě z nich se zmiňují dochované prameny, ale zatím objeveny nebyly nebo se poddaly písku a povětrnostním podmínkám. Existují i stavby, které mají pyramidální základy, ale nakonec vypadají jinak.

První navrhl Imhotep

„Mastaba je pro faraona, jakým jsi ty, můj pane, obyčejná. Postavíme pro tebe hrobku mnohem vhodnější,“ odváží se promluvit velekněz a stavitel Imhotep k faraonovi Džoserovi (vládl asi 2667–2648 př. n. l.).

Tak v Sakkáře vznikla myšlenka na stavbu první pyramidy. Dělníci a řemeslníci mají před sebou nelehký úkol. Místo hrobky lavicovitého tvaru je čeká mnohem těžší práce. Imhotepovy první kroky jsou nejisté a dokazují to i vědecké výzkumy.

„Sama budovaná mastaba má čtvercový tvar, což je značně neobvyklé. Stejně tak není jasné, proč byla mastaba několikrát nerovnoměrně rozšířena,“ snaží se rozlousknout vědci Imhotepův postup při budování pyramidy.

Stavební revoluce

Změna klasické hrobky na téměř 63metrovou Džoserovu pyramidu je pro všechny zúčastněné výzva. „Musím vymyslet úplně jiný postup,“ přemýšlí Imhotep, jak dopravit obrovské vápencové bloky na místo.

Co stálo za rozhodnutím, když na takovou změnu nebyli dělníci připraveni? „Faraonovi se zřejmě zalíbila myšlenka, že bude na hrobku vidět až z údolí Nilu,“ myslí si francouzský architekt a egyptolog Jean-Phillipe Lauer.

„Panovník pohřbený ve stupňovité hrobce se stával nesmrtelným podobně jako Slunce, které se každý den na obzoru rodí a pak zase umírá,“ přináší prozaičtější vysvětlení český astronom Ladislav Křivský.

Jako houby po dešti

Pyramidový komplex v Sakkáře ale nezůstal ve starověkém Egyptě sám. Vládci čtvrté dynastie nechají vybudovat v Gíze obrovský pyramidový komplex – jeden z divů světa.

Největší pyramidou o velikosti 140 m se pyšní faraon Chufu/Cheops (vládl 2589–2566 př. n. l.). Další nechává zbudovat jeho syn Rachev (vládl 2558–2532 př. n. l.).

Jeho pyramida vypadá dokonce vyšší, za což může její vyvýšený podklad. Nejmenší pyramidu má  nejmladší faraon ze čtvrté dynastie. Menkareova (vládl 2532–2503 př. n. l.) pyramida dosahuje sotva do poloviny pyramid jeho předků.

Vyčerpaly snad monumentální stavby státní pokladnu, a tak se mladý faraon musel uskromnit?