Domů     Neobjasněné události
Egyptské pyramidy v Gíze: Div světa zůstává neprostupným mystériem
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 30.10.2020
6.4tis
Egyptské pyramidy v Gíze: Div světa zůstává neprostupným mystériem
Pyramidy v Gíze jsou jedním z původních divů světa. Foto: Wikimedia Commons
521
SDÍLENÍ
6.4tis
ZOBRAZENÍ

Pyramidový komplex se stal symbolem starého Egypta. Dodnes patří mezi nejzáhadnější stavby, jež kdy byly vytvořeny. Pyramidy jsou pro lidstvo dokonce natolik nepochopitelným výtvorem, že si jejich vznik vysvětlují činností mimozemských bytostí.

Kolik těchto staveb vůbec existuje? Badatelé odhadují, že přibližně sto, přesné číslo však zůstává neznámé.

Pyramidy v Gíze jsou jedním z původních divů světa. Foto: Wikimedia Commons Letecký pohled na pyramidy. Foto: Wikimedia Commons Jak tyto ohromující stavby vznikaly? Foto: Wikimedia Commons V noci působí pyramidy ještě tajemněji. Foto: Wikimedia Commons
Letecký pohled na pyramidy. Foto: Wikimedia Commons

Pyramida Rachefova, Menkaureova či Chufuova (které se také říká Velká pyramida), to jsou vůbec ty nejznámější, jež ukrývá horká egyptská poušť. Pro veřejnost je mystériem jejich účel stejně jako způsob, jakým byly postaveny.

Velká pyramida je složena zhruba ze 2 milionů kamenných kvádrů a celkem váží asi 5 000 000 tun! Jak říká badatel Vojtěch Zamarovský (1919–2006): „Co snad nejvíc udivuje návštěvníky pyramidového pole u Gízy, je technický výkon stavitelů pyramid.“ Nejtěžší kvádr váží 40 000 kilogramů, a přestože tehdejší stavitelé neměli k dispozici jeřáby, neznali kolo a neměli koně, nějak se jim podařilo dostat jej do ohromné výšky.

Velká pyramida měřila původně neskutečných 146, 5 metru. Ohledně techniky stavby pyramid proto vznikají četné spekulace.

Jak tyto ohromující stavby vznikaly? Foto: Wikimedia Commons

VYUŽÍVALY SE RAMPY?

Techniky výstavby mohly být různé. Podle francouzského architekta Jean-Pierra Houdina (*1951) byly zřejmě k výstavbě použity rampy, kterých mohlo existovat několik druhů. Podle badatele se hojně využívaly rampy vnitřní, jejichž pozůstatky jsou později v některých pyramidách dokonce nalezeny.

Další teorie zmiňují i další rampy – takové, jež jsou umístěny cik-cak, či takové, jež stavbu obtáčejí. Rovněž jsou ve hře přímé rampy, které by však pravděpodobně nedokázaly vynést těžké kvádry do tak ohromné výšky.

Kromě systému ramp badatelé navrhují i jiné možnosti. Egypťané prý mohli využívat jistou formu betonu, kdy kvádry odlévaly až na místě. Odpadly by tak otázky týkající se přepravy několikatunových kamenů.

Jenže tato metoda by fungovala pouze při výrobě vápencových bloků a nevysvětlovala by způsob, jakým se na místo dostaly jiné artefakty, například ohromný žulový sarkofág, stojící uvnitř Velké pyramidy.

Ohledně jeho vzniku panují ještě další nejasnosti: „…Chufuův sarkofág v pohřební komoře, který tam stojí nepohnutě už tisíce let, je z jediného kusu šedohnědé žuly a svými rozměry převyšuje šířku i výšku vstupní brány,“ líčí Zamarovský. Byla snad pyramida postavena až poté, co vznikl sarkofág?

V noci působí pyramidy ještě tajemněji. Foto: Wikimedia Commons

TAJEMNÍ STAVITELÉ

Hypotéz ohledně stavby pyramid je bezpočet. Nabízí se také možnost, že Egypťané měli k dispozici bronzové a dřevěné páky, jimiž kameny zdvihali. Žádná z teorií však není potvrzena. Dokonce se ani neví, kolik lidí se na stavbě pyramid podílelo.

Zatímco starověký historik Hérodotos (asi 484–420 př. n. l.) tvrdí, že na pyramidě pracovalo něco kolem 100 000 otroků, novodobé výzkumy ukazují něco jiného. Podle nich mělo být do stavby zapojeno jen asi 30 000 pracantů.

A někteří odborníci se dokonce přiklánějí k číslu 10 000. Přestože se mnoho lidí domnívá, že stavitelé pocházeli z řad otroků, moderní hypotézy hovoří spíše o kvalifikovaných dělnících, jež měli v blízkosti pyramid zajištěno slušně vybavené tábořiště.

Podle Zamarovského by pak ale bylo ke stavbě potřeba asi 5 miliard hodin, což je zhruba 570 000 let! Do dnešní doby se nám nezachovaly ani dostatečné indicie toho, k čemu měly pyramidy sloužit. Snad to měly být faraonovy hrobky, a docela jistě měly náboženský význam.

Zůstává však otázkou, zda tajemné stavby neukrývají dodnes tajná poselství a šifry, jež se nám zatím nepodařilo rozluštit.

Michaela Vondrušková

Štítky:
reklama
Související články
od Adriana Vojtíšková 20.10.2021 1.4tis
Podle pověstí se má v jeskynním systému ve střední části Moravského krasu často ozývat kvílení a naříkání. V útrobách skalisek se mají zjevovat tajemné postavy, podivné průvody nebo ohniví koně.     Nechybí ani historky o mladících, kteří za přenocování v jeskyni zaplatili životem. Skutečné události spojené s Býčí skálou jsou ale mnohem zajímavější a […]
od Adriana Vojtíšková 19.10.2021 5.6tis
Vilcacora nebo také Uňa de Gato, tedy kočičí dráp, je popínavá rostlina, která si v posledních letech získala mimořádnou oblibu. Stojí za tím její příznivý vliv na lidský zažívací trakt a také její účinek v boji proti depresím.     Rostlina má vynikající výsledky při léčbě žaludečních vředů, zánětů, oparů nebo astmatu. Nejdůležitější ovšem je, […]
od Matěj Soukup 18.10.2021 4.9tis
Od roku 2007 mají obyvatelé Vancouveru na západním pobřeží Kanady poměrně obavu z místních pláží. Už několikrát na ně totiž moře vyvrhlo vskutku hrůzné nálezy – lidské nohy. Od onoho roku se ve Vancouveru událo už pět takových případů. Moře přitom nevyvrhlo žádné jiné lidské ostatky – žádná těla ani jejich části, stejně tak žádné […]
od Mirek Brát 17.10.2021 5.4tis
Tomojuki Jamašita byl generál a vysoký vojenský hodnostář císařské japonské armády za druhé světové války. Po skončení bojů byl Jamašita obviněn z válečných zločinů a v roce 1946 ve filipínské Manile popraven. S Jamašitovým jménem je spojován legendární zlatý poklad, s jehož shromažďováním mu prý pomohla i tradiční japonská zločinecká organizace Jakuza.   Jako Jamašitův poklad je označován souhrn […]
od Matěj Soukup 16.10.2021 5.0tis
Hřbitovy, na kterých údajně straší, všichni poměrně dobře známe. Ale co takhle celý strašidelný ostrov? Jeden byste našli nedaleko pobřeží Finska. Jmenuje se Omenainen. Ostrov Omenainen leží napůl ztracený mezi spousty dalších ostrovů poblíž pobřeží Finska. Je zalesněný, bez zdroje pitné vody a velký jen asi sedm hektarů, proto je neobydlený. Tenhle ostrov má ale […]