Za vlády císařovny Marie Terezie (1717–1780) se habsburskou říší jako mor šíří strach z upírů. České země nejsou výjimkou. Podezření z vampyrismu se tentokrát nevyhýbá ani šlechtě. V Českém Krumlově prý dokonce vládne upíří princezna!
Kdo si vysloužil toto označení? Nikdo menší než kněžna Eleonora Amálie ze Schwarzenberka (1682–1741). Proč z ní mají její poddaní takový strach?
„Podívejte se, jak je bledá,“ šuškají si děvečky na nádvoří krumlovského zámku. „A všimli jste si její vychrtlosti?“ přisadí si další z nich. Už snad všichni poddaní její knížecí milosti si povídají o tom, že se jejich paní mění v upírku.
Pověsti přiživuje i kněžnin zájem o magické praktiky. S oblibou jezdí na lov, avšak vlky nikdy zásadně nestřílí. Navíc tato zvířata spojovaná s ďáblem chová i na zámku. Šlechtična totiž prý věří tomu, že pití vlčího mléka jí zaručí narození vytouženého dědice!
Když před čtyřicítkou konečně porodí chlapce, jenom to přiživí strach služebnictva. V tomto věku přece ženy již obvykle nerodí.
Poté, co kněžnina manžela Adama Františka (†1732) nešťastnou náhodou postřelí na lovu císař Karel VI. (1685–1740), začne se mezi poddanými mluvit o Boží odplatě. Tím však řeči rozhodně nekončí.
Od manželovy smrti kněžna chřadne a bledne. Pověrčiví lidé v tom spatřují důkaz, že se jejich paní stává upírkou. Co kněžně ve skutečnosti schází?
Může za vše rakovina?
Eleonora ze Schwarzenberka se již dlouho cítí nemocná. Poslední naději upírá k vídeňským lékařům. Leč marně. Po svém převozu do hlavního města habsburské říše ihned umírá. Již několik hodin po její smrti lékaři provedou pitvu, při níž kněžně vyříznou srdce.
Údajně se to děje na přání samotné šlechtičny. Před svým skonem totiž prý Eleonora rovněž podlehla strachu, že by se mohla proměnit v nemrtvou, a pitva má takovému procesu zabránit. V roce 1996 je navíc odhaleno, že portrét kněžny byl přemalován.
Mohlo se tak stát i proto, aby šlechtična jako démon nemohla škodit lidem. Víme již dnes, co kněžnu zahubilo? Po ohledání ostatků bylo zjištěno, že nebohá kněžna trpěla rakovinou děložního hrdla. Nádor o velikosti dětské hlavičky pak postoupil do plic.
Stála tedy za kněžniným podivným vzhledem rakovina? A obracela se k magii v naději, že se vyléčí?
