„To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající.“ Těmito slovy oznamuje praotec Čech svému lidu, že našli nový domov. A dle něj je také pojmenován – Čechy. Alespoň takto je nám to podáváno v pověstech.
Jde jen o romantizovanou představu pro mladé čtenáře, nebo muž tohoto jména kdysi skutečně vystoupal na horu Říp?
Příchod praotce Čecha popisuje jako první ve své Kronice české Kosmas (asi 1045–1125). Věnuje mu ale sotva dva odstavce.
Podrobněji se jím zabývá ve 14. století další náš letopisec, tak řečený Dalimil (jeho skutečné jméno neznáme – pozn. red.). Ten navíc tvrdí, že náš bájný praotec byl ze své původní vlasti vyhnán kvůli vraždě!
Nepříliš zmiňovanou okolnost uvádí ke konci 13. století i neznámý německý autor z českého pohraničí.
Téměř shodný příběh přitom nacházíme ve spise byzantského císaře Konstantina VII. Porfyrogennetose (905–959), akorát, že se týká praotce Chorvatů, který na svou pouť vyrazil odkudsi z území Čech!
Spis je o dvě století starší než Kosmova první zmínka, mohl se snad náš kronikář inspirovat? Historikové jsou k celkové věrohodnosti pověsti skeptičtí.
„Pověst se značně vyvíjela, rozšiřovala a konkretizovala od Kosmase přes Dalimila či Václava Hájka z Libočan, ale pro historika jsou to pochybná fakta,“ řekl serveru e15.cz ústecký historik Martin Krsek.
Ovšem dodává, že např. výstup na Říp může mít základ v realitě. „Role Řípu věrně odráží význam vrchu, který byl od dob pohanských kultovním místem a geograficky středem tehdy osídleným územím Čech. Byl to středobod, ze kterého bylo možné zhlédnout celé české vnitrozemí.“
DATUM? STAČÍ SI VYBRAT!
Mohlo by pomoci, kdybychom věděli, kdy přesně Čech na Říp dorazil? Nějaké údaje máme, ale liší se, a hlavně neladí s tvrzeními archeologů.
Český spisovatel Martin Kuthen (1510–1564) ve své Kronice o založení země České z roku 1539 označuje za datum Čechova příchodu rok 639. Východočeský badatel Jiří Vymetal Zvičinský (1914–1989) po studiu středověkých textů usuzuje, že to byl rok 480. Mezi tyto dva termíny se strefuje pověst o založení hradu Zvíkov.
Na jeho místě má původně stát hradiště vystavěné praotcem Čechem v 6. století, přičemž archeologické výzkumy potvrdily, že zde před hradem skutečně jakési hradiště bylo. Mohlo jít o dílo muže, považovaného za našeho praotce? Odborníci s tím příliš nesouhlasí.
Archeolog Jaromír Beneš (*1958) v roce 2019 pro server info.cz říká: „Celý mýtus o praotci Čechovi je spíše metaforou poukazující na myšlenku slovanské vzájemnosti v době útlaku Germánů. Reálný základ ale tato metafora určitě nemá.
Jsme jako celek mnohem starší populací, než jakou měl údajně přivézt do Česka praotec Čech.“
DÁ ODPOVĚĎ HROB?
V rozřešení této záhady by nám nejlépe posloužil hrob praotce Čecha. Jenže kde jej hledat? Mnoho kronikářů zmiňuje Ctiněves u východního úbočí hory Říp, ale není možné, že tuto zřejmě smyšlenou informaci jen přebírají jeden od druhého?
Existují i výjimky, Daniel Adam z Veleslavína (1546–1599) se domnívá, že Čech byl pochován na hradě Budči. V 17. století hrob hledají na vrchu Želiv, východně od ctiněvského kostela.
Mezi místními se traduje, že kopeček dostává název podle žalu, který Čechové projevovali nad smrtí svého vůdce. Žádný hrob se tu ale nenašel.
Roku 1853 objeví ve Ctiněvsi český badatel Václav Krolmus (1790–1861) mohylu a v ní starou zbraň, kterou odevzdá Národnímu muzeu.
Takový symbol síly a moci by mohl patřit někomu hodně význačnému, pozdější výzkumy ale ukážou, že onou zbraní je 4000 let stará kamenná sekera. Ležela zde tedy už dávno před údajným příchodem Čecha s jeho družinou.
Nejpravděpodobnější variantou tak zůstává, že legendární praotec ve skutečnosti na žádném Řípu nikdy nestanul.
