Podle Bible trvala potopa světa 150 dní. Po ní archa přistála v pohoří Ararat, kde vědci dlouhá staletí hledají její pozůstatky.

Skutečnost, že zde Archa skutečně přistála, je základním kamenem učení arménské církve. Již ve 4. století se jí podle legendy vydal hledat mnich Jakob.

Potkal tam prý anděla, který mu daroval prkno. Tento kus dřeva je uložen v arménském kostele Ečmiadzin, kde je taktéž sídlo arménského patriarchy, a věřící ho stále uctívají.

ODKUD POCHÁZÍ PRASTARÉ PRKNO?

V roce 1955 našel francouzský horolezec Raphael Navarra v těžko dostupné horolezecké oblasti Araratu asi jeden a půl metru dlouhé opracované prkno. Nález byl podroben detailnímu zkoumání v Prehistorickém institutu Univerzity v Bordeaux.

Pomocí radiokarbonové metody bylo zjištěno, že prkno je staré 4900 let. Oblast kolem Araratu ale byla osídlena již v pravěku, a proto Navarrovo tvrzení, podle kterého by právě tento kus dřeva měl pocházet z Noemovy archy, vzbuzuje značné pochyby.

JDE O NOEMOVU ARCHU?

V roce 1956 oběhla svět fotografie, která rozbušila srdce všech archeologů. Na snímku bylo vidět jedno boční údolí hory Ararat. Ve výšce 1300 metrů bylo na fotografii zřetelné něco, co se silně podobalo trupu lodi.

V roce 1960 byl tento snímek zveřejněn v americkém časopise Life pod názvem „Noemova archa?“. Vždy se našel někdo, kdo se Noemovu archu vydal hledat, ale po zveřejnění této fotografie vypuklo mezi hledači naprosté šílenství.

PRÝ JI VIDĚL Z VESMÍRU

Kvůli své geopolitické poloze nepatří Ararat právě k lehce dosažitelným cílům vědeckých expedicí. Tato skutečnost však nezadržela badatele z řad prominentů, mezi něž patřil také bývalý americký astronaut James Irwin (Apollo 15).

Šestkrát vystoupil na vrchol 5137 metrů vysoké hory a až do své smrti v roce 1991 byl přesvědčen, že je možné zbytky archy najít. Podle svých slov viděl vrak archy osobně z vesmíru…

NAŠEL KOMORY PRO ZVÍŘATA?

Také vášnivý amatérský archeolog Ron Wyat (1933 – 1999) byl pevně přesvědčen o tom, že na fotografii se nemůže jednat o nic jiného než o zachovalé zbytky Noemovy archy.

Požádal o pomoc geology a s jejich technickým vybavením identifikoval na snímcích trámy a nosníky lodi, komory pro zvířata a kovové zbytky hřebů, které původně držely prkna pohromadě. Stále tak scházejí přímé důkazy, které by nález jednoznačně potvrdily.