Skip to content

Existují vzdálené světy podobné Zemi?

Supermoderní astronomické dalekohledy potvrdily, že ve vzdáleném vesmíru obíhá hned tucet planet, na kterých by mohl být život podobný tomu pozemskému. Jak je to možné? Na všech by totiž mohla být voda. Zemi se ale podobají jen vzdáleně. Nad některými například nikdy nezapadají hned tři slunce.

Na jedné polokouli věčný den, na té druhé naopak noc. To je Gliese 667Cc. Rok na této planetě, která je třikrát tak velká jako naše Země, trvá pouhý jeden pozemský měsíc. Povrch přitom osvětluje hned trojice sluncí a k nejbližšímu z nich je přitom doslova nalepená. Je mu blíž než Merkur našemu Slunci, přesto vědci očekávají, že na jejím povrchu může být kapalná voda, a tedy i život.

HRANICE VZNIKU ŽIVOTA

Podmínky, za kterých se může na povrchu planet udržet voda v kapalném stavu, stanovili vědci už před 60 lety a z jejich předpokladů vznikla pak představa tzv. „obyvatelné zóny“. Tento termín poprvé použil americký astrofyzik Su-Shu Huang v roce 1959. Zónu tvoří pomyslný prstenec okolo hvězd. Všechny planety, které krouží v této vzdálenosti, jsou možnými nositeli živých organismů. Kdyby totiž byly moc blízko, hvězda je spálí a planety obíhající příliš daleko jsou zase odsouzeny k věčnému mrazu. Není to ale tak jednoduché. Ideální vzdálenost je totiž pokaždé trochu jiná. Záleží na velikosti a síle dané hvězdy.

HLEDÁNÍ V ZÁPLAVĚ HVĚZD
Pohled na Zemi

Byť v obyvatelných zónách pátráme už více než půl století, podařilo se astronomům odhalit jen dvanáct příbuzných naší planety. Hlavní překážkou totiž byla nedostatečná technika pro zkoumání tak vzdálených míst vesmíru. Vždyť od jedné z nejbližších hvězd, s planetami v ideální vzdálenosti, letí světlo na Zemi 22 let. Jedním z průlomů bylo vypuštění sondy Kepler v roce 2009, ta pomocí výkonného dalekohledu zkoumala vesmír z oběžné dráhy Slunce. Až do letošního roku, kdy její mise kvůli poruše skončila, objevila dva tisíce různých vesmírných těles. U 132 se podařilo potvrdit, že se jedná o planety a čtveřice z nich krouží v obyvatelné zóně.

PŘÍLIŠ VZDÁLENÝ DOMOV

Právě objektiv vesmírného dalekohledu sondy Kepler zahlédl v roce 2009 planetu, která zatím mezi vědci vzbuzuje největší očekávání. Je totiž nejpodobnější Zemi a má také ideální vzdálenost od svého slunce. Podle dosavadních měření na jejím povrchu panuje velmi příjemná průměrná teplota okolo 22 °C. Je ale více než dvakrát větší a také zhruba dvacetkrát těžší. Rok na Keplerovi 22B, jak se tato planeta jmenuje, trvá jen 290 dní. Jen těžko se tam ale někdy podíváme. Jeho domovem je souhvězdí Labutě a od Země je vzdálen 600 světelných let. Obyčejnému raketoplánu by cesta k němu trvala neuvěřitelných 24 milionů let.

SOUSEDÉ ČERVENÉHO TRPASLÍKA

Podstatně blíž naší sluneční soustavě obíhají hned tři další nadějné planety. Konkrétně v souhvězdí Štíra, které je od nás „jen“ asi 22 světelných let. Jejich sluncem je hvězda nazvaná Gliese 667C. „Tato tělesa jsou vhodnými kandidáty na to, aby měla pevný povrch a možná i Zemi podobnou atmosféru,“ vysvětluje letošní objev astronom Rory Barnes z Washingtonské univerzity. Nevadí ani to, že trojice planet obíhá svou hvězdu v těsné blízkosti. Jde totiž o takzvaného červeného trpaslíka, který je oproti našemu Slunci menší a také o dost chladnější. Tím pádem je i obyvatelná zóna v daleko těsnější blízkosti této hvězdy. Jejich zkoumání je ale na tuto vzdálenost velmi obtížné, už i jen potvrzení toho, že planeta je tvořena horninami a ne plyny, vyžaduje dlouhodobé srovnávání dat z několika observatoří.

VODA NEMUSÍ BÝT NUTNÁ
Kapka vody

Pátrání po planetách v obyvatelné zóně ale hledá jen podmínky pro život podobný tomu našemu pozemskému. Organismy i vyšší bytosti ve vesmíru ale mohou přežívat i za okolností, které si vůbec nedokážeme představit. V jedovatých plynech či za velkých tlaků a při pro nás extrémních teplotách. Přítomnost vody tedy nemusí být jedinou podmínkou pro obydlené planety. Problémem ale je, že pokud nemáme představu o jejich způsobu života, netušíme, jak je v obrovských pustinách kosmu hledat. Jednodušší je vycházet z toho, co se již jednou podařilo. Tehdy, když vznikl život na Zemi.

Foto: Wikipedia.org
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

TOP 5 nejděsivějších pravěkých monster!
epochaplus.cz

TOP 5 nejděsivějších...

Například takový Argentinosaurus,...
Největší motýl světa žije jen pár dní!
epochalnisvet.cz

Největší motýl světa žije jen...

V České republice narazíte na motýly, velké...
Bára Kodetová: Koupil jí Pavel Šporcl zlatou klec?
nasehvezdy.cz

Bára Kodetová: Koupil jí...

Jsou to už tři roky, co se PAVEL...
Klasika i nečekané efekty, dekory a barvy
rezidenceonline.cz

Klasika i nečekané efekty,...

Koberce v poslední době...
Jak se dříve vařilo pivo?
epochalnisvet.cz

Jak se dříve vařilo pivo?

Kdy a kde se vlastně objevilo první pivo? Jak...
Fascinující Příběh Evropy přináší nejzajímavější fakta z naší historie!
21stoleti.cz

Fascinující Příběh Evropy přináší...

Evropa často nazývaná starým kontinentem nebo také...
Dana Syslová: Bojí se odmítnout roli
nasehvezdy.cz

Dana Syslová: Bojí se...

V Ulici hraje DANA SYSLOVÁ (72) už...
Kouzelná tři písmenka: R, N, A: Jak stojí za vznikem života?
epochaplus.cz

Kouzelná tři písmenka: R, N,...

Za pozemským životem stojí molekuly...
Obrazem: Nejobludnější zeď v dějinách
epochaplus.cz

Obrazem: Nejobludnější zeď v...

Symbolem železné opony byla zeď, která na...
Čeká nás doba neviditelných tanků?
21stoleti.cz

Čeká nás doba neviditelných...

Vývoj zbraní jde mílovými kroky kupředu, a...
Aston Martin vyvíjí vlastní ponorku
21stoleti.cz

Aston Martin vyvíjí vlastní...

Většina z nás zná legendární filmy,...
Rekordní prodej whisky z roku 1926
iluxus.cz

Rekordní prodej whisky z...

Vzácná láhev nejdražší whisky na...