21. září 1921: Expedice na Mount Everest vedená anglickým důstojníkem Charlesem Burym údajně na vlastní oči spatří yettiho.
Domů     Fantomový ostrov v Černém moři: Existovala bulharská „Atlantida“?
Fantomový ostrov v Černém moři: Existovala bulharská „Atlantida“?
od 6.5.2024
3.4tis
Záhada černomořského ostrova Cyanida připomíná příběh o bájné Atlantidě. Zdroj ilustračního obrázku: Konstantinos Volanakis, Public domain, via Wikimedia Commons

Říká se jim fantomové, nebo také přízračné ostrovy. Někdy i stovky let se objevovaly na mapách, ale v moderních časech byste už na ně nohou nevstoupili. Zmizely, rozplynuly se jako přízraky. Existovaly někdy?

Ostrov Cyanida na mapě z patnáctého století. Zdroj ilustračního obrázku: cs: Nicolaus Germanus, Public domain, via Wikimedia Commons Pohled na Černé moře z vesmíru. Zdroj ilustrační fotografie: Jeff Schmaltz, MODIS Rapid Response Team, NASA/GSFC, Public domain, via Wikimedia Commons Černé moře je nyní na ostrovy velmi chudé. Škoda Cyanidy… Zdroj ilustrační fotografie: Huda farhat, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons Na ostrově Cyanida prý přistáli i Argonauté – mytologičtí mořeplavci na lodi Argó. Zdroj ilustračního obrázku: Bernard Picart, Public domain, via Wikimedia Commons Záhada černomořského ostrova Cyanida připomíná příběh o bájné Atlantidě. Zdroj ilustračního obrázku: Konstantinos Volanakis, Public domain, via Wikimedia Commons

Takovými ostrovy byl proslulý zejména Atlantský oceán. Najdou se však i příklady, kdy se záhadný ostrov měl nacházet jen pár kilometrů od evropského pobřeží, a to nikoli v oceánu, ale ve vnitřním moři!

Pohled na Černé moře z vesmíru. Zdroj ilustrační fotografie: Jeff Schmaltz, MODIS Rapid Response Team, NASA/GSFC, Public domain, via Wikimedia Commons
Pohled na Černé moře z vesmíru. Zdroj ilustrační fotografie: Jeff Schmaltz, MODIS Rapid Response Team, NASA/GSFC, Public domain, via Wikimedia Commons

Ostrov Cyanida

V Černém moři – u pobřeží starověké Thrácie zakreslili již antičtí geografové velký ostrov. Jeho jméno bylo Cyanida. Pokud by i nyní existoval, našli bychom ho naproti současné bulharsko-turecké hranici, jižně od populárního černomořského letoviska Sozopol.

Zanesen byl do map ještě v roce 1467. Potíž je v tom, že v současnosti zde žádný takový ostrov není.

Na ostrově Cyanida prý přistáli i Argonauté – mytologičtí mořeplavci na lodi Argó. Zdroj ilustračního obrázku: Bernard Picart, Public domain, via Wikimedia Commons
Na ostrově Cyanida prý přistáli i Argonauté – mytologičtí mořeplavci na lodi Argó. Zdroj ilustračního obrázku: Bernard Picart, Public domain, via Wikimedia Commons

Připomíná to příběh o zkáze Atlantidy. Propadl se snad ostrov Cyanida do moře během jednoho strašlivého dne a jedné děsivé noci?

Bulharská „Atlantida“

Do řešení záhady zmizení ostrova Cyanida se pustil ve dvacátém století bulharský vědec Dinyo Kanev (1922-1997). Podle jeho teorie ostrov skutečně existoval, nejednalo se tedy o omyl starověkých a středověkých kartografů.

Černé moře je nyní na ostrovy velmi chudé. Škoda Cyanidy… Zdroj ilustrační fotografie: Huda farhat, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Černé moře je nyní na ostrovy velmi chudé. Škoda Cyanidy… Zdroj ilustrační fotografie: Huda farhat, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

V důsledku geologických pochodů završených mohutným zemětřesením se však ostrov doslova „propadl“ do moře. Vypočítána byla dokonce i jeho rozloha.

Ostrov Cyanida by velikostí odpovídal současnému řeckému ostrovu Thasos, a to rozhodně není žádný bezvýznamný drobeček uprostřed nekonečného moře. Definitivní zánik ostrova Cyanida měl nastat okolo roku 1400.

Ostrov Cyanida na mapě z patnáctého století. Zdroj ilustračního obrázku: cs: Nicolaus Germanus, Public domain, via Wikimedia Commons
Ostrov Cyanida na mapě z patnáctého století. Zdroj ilustračního obrázku: cs: Nicolaus Germanus, Public domain, via Wikimedia Commons

Je to zároveň i výzva pro podmořské archeology, protože tato bulharská “Atlantida“ by mohla přinést řadu zajímavých objevů. Samozřejmě, pouze za předpokladu, že je teorie existence a rychlé zkázy ostrova pravdivá.

Foto: 1 - Nicolaus Germanus, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - Huda farhat, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons, 3 - Jeff Schmaltz, MODIS Rapid Response Team, NASA/GSFC, Public domain, via Wikimedia Commons, 4 - Bernard Picart, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - Konstantinos Volanakis, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
Související články
od 21.9.2026 1
Ve Velkých Losinách není třeba hledat duchy ani vymýšlet strašidelné historky. Skutečnost je mnohem děsivější. Na konci 17. století se zde rozbíhá jeden z nejtemnějších procesů v českých zemích. Stačí podezření, udání nebo cizí výpověď a člověk se může ocitnout před soudem. Přiznání se vynucuje, obvinění se řetězí a hranice čekají na další oběti. Některé detaily této historie dodnes zůstávají zaha
od 20.9.2026 5.1tis
Indiáni bojující za vlastní zemi, tvrdě pracující zemědělci, honáci dobytka, stavitelé železnice a množství ozbrojených band i strážců zákona. Období amerického Divokého západu je dodnes plné legend, mýtů a nejednoznačných historických osobností i událostí. Jaké záhady související s tímto chaotickým obdobím se dodnes nepodařilo rozluštit? [gallery ids="132994,132993,132992,132991,132990,132
od 19.9.2026 5.8tis
Srdeční pulz je mnohem víc než známka toho, že jsme naživu. V tradiční medicíně Dálného i Blízkého východu z něj prý léčitelé umí vyčíst zásadní informace o stavu vnitřních orgánů a odhalit zdravotní problémy dříve, než se vůbec projeví. Stačí jim k tomu údajně jen několik okamžiků a zkušené prsty položené na správném místě. Jak pulzní diagnostika funguje? A je vůbec spolehlivá? [gallery ids="1
od 18.9.2026 3.0tis
Noc, mlha nad Dyjí a mezi rozpadajícími se zdmi se objeví žena v bílých šatech. Pláče a vedle ní sedí černý pes. Tak vypráví jedna z nejpůsobivějších pověstí o Cornštejně. Za příběhem nešťastné ženy se přitom skrývá skutečná a mimořádně tvrdá historie. Hrad více než deset měsíců odolává vojsku krále Jiřího z Poděbrad a nakonec nepadá pod děly, ale hladem. A právě v tomto okamžiku se rodí legenda,
od 17.9.2026 3.3tis
Evita je dnes považována za jednu z nejvýznamnějších žen světové politiky. Její životní osudy jsou ale obestřeny také celou řadou dosud nevyjasněných otázek... První dáma Argentiny Eva María Duarte de Perón, známější jako Evita (asi 1919–1952), prochází ulicemi Buenos Aires. Náhle před sebou spatří starší vrásčitou ženu trpící leprou (infekčním onemocnění
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz