Je podzim roku 1710 a kolem otevřeného hrobu v polské vesnici Harsz stojí shromáždění vesničané. Konečně našli příčinu svého utrpení, objevili znetvořence, který v zemi svými nemrtvými ústy požírá sám sebe!
Za zpěvu ponurých písní urazí rýčem jeden z přihlížejících nemrtvému hlavu a další probodává jeho srdce kůlem. Obě části těla skopnou zpět do jámy a hází za nimi ještě živého, zmítajícího se psa. Teprve potom ji začínají zasypávat hlínou.
Věří, že upiersz, jak tvora nazývají, už jim nebude dělat problémy. Přesně tuto událost popisuje ve svém článku O polských upierszich pruský pastor a učenec Georg Andreas Helwing (1666–1748).
„Upiersz nebo uspierz je jméno dávané těm mrtvolám, které se samy požírají uvnitř svých hrobů.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
