17. listopadu 1981: Z neznámých příčin umírá tajuplný Karel Novák – muž bez minulosti, kterého objevili u Oravské Polhory.
Domů     Historická záhada: Žili lidé a dinosauři společně?
Historická záhada: Žili lidé a dinosauři společně?
od 14.5.2024
2.6tis
Mohli jsme se s nimi potkat? Foto: Pixabay
262
SDÍLENÍ
2.6tis
ZOBRAZENÍ

K vyhynutí dinosaurů dochází následkem srážky Země s velkým meteorem před více než 65 miliony let. Pak uplyne dalších více než 60 milionů let a na Zemi se objeví první příslušníci rodu Homo. Tak historii popisují dějepisné učebnice. V této představě se však objevuje několik trhlin…

Mohli jsme se s nimi potkat? Foto: Pixabay Existuje naleziště, kde jsou naše kostry spolu s těmi dinosauřími? Foto: Pixabay Mohli tudy procházet i lidé? Foto: Pixabay

Jsou jeskynní malby jasným důkazem?

PRO

Jeskynní malby staré desetitisíce let občas obsahují matoucí výjevy. Například v oblasti Natural Bridges National Monument v americkém státě Ohio zachycuje skalní malba prehistorických indiánů dva lidské jedince a spolu s nimi i dva tvory.

Jeden je s jistotou identifikován jako diplokokus, dorůstající délky až 27 metrů, a druhý jako stegosaurus. Oba tyto druhy žily ve stejné době a na kresbě jsou vyobrazeny se zarážející přesností. Dokonce i jejich proporční poměr je zachycen bez chyby. Znamená to, že indiáni tyto tvory dobře znali?

PROTI

Umělecká vyobrazení druhohorních ještěrů pravěkými lidmi mohou pouze dokazovat, že naši předkové o existenci takových tvorů věděli. A dozvědět se o nich mohli prostřednictvím nálezů kosterních pozůstatků.

Eroze či vlivy počasí, například silné deště, mohou čas od času na povrch vyplavit zachovalé kostry dávných plazů.

Je možné, že pravěcí lidé, kteří takovou kostru najdou, si podle ní vytvoří určitou představu o podobě zvířete a tu pak zachytí na stěnách jeskyně.

Existuje naleziště, kde jsou naše kostry spolu s těmi dinosauřími? Foto: Pixabay
Existuje naleziště, kde jsou naše kostry spolu s těmi dinosauřími? Foto: Pixabay

Existuje půda, po níž kráčeli společně?

PRO

Američanka Mabel Meisterová nachází v Utahu v roce 1968 zvláštní zkamenělý otisk. Vypadá jako obtisk boty, na jejímž podpatku je jasně vidět rozšlápnutý trilobit. Ti však žili v době před více než 250 miliony let.

U řeky Paluxy River v Texasu jsou v tamní křídě zachované obří otisky stop dinosaurů společně se stopami lidí.

„Zkamenělé stopy lidských nohou, jejichž stáří se uvádí mezi 150 a 600 miliony let, tedy dokonce z období dějin země ještě před érou dinosaurů, byly v Americe vědecky zdokumentovány v několika státech,“ doplňuje německý spisovatel Hans-Joachim Zillmer (*1950).

PROTI

Většina těchto stop je snadno zpochybnitelná. Mnohé z nich svým tvarem sice připomínají lidskou stopu, ale největší díl práce odvádí lidská fantazie.

„Největší počet domnělých lidských stop jsou formy protaženého otisku zánártní stopy dvounohých dinosaurů, které se někdy při jejich chůzi otiskly do země,“ vysvětluje americký geolog Glen J. Kuban (*1957).

„Když jsou tyto otisky vystaveny opětovnému změknutí bahna, má to za výsledek poněkud lidský tvar.“ Zbylé „lidské“ stopy Kuban považuje za náhodný výsledek eroze.

Máme k dispozici vykopávky stejného stáří?

PRO

Poblíž města Moab v Utahu je koncem minulého století objeven jeden z nejpřesvědčivějších důkazů.

„Zhruba 15 metrů pod zemským povrchem byly nalezeny části lidských koster, a to v dakotském pískovci, který je znám jako geologická vrstva s fosiliemi dinosaurů,“ píše Zillmer. Kostry čtyř lidí se údajně nacházely ve stejné vrstvě hned vedle kostí dinosaurů.

Ve druhé polovině 19. století byly zase v uhelné sloji v County Macoupin v Illinois objeveny pozůstatky obalené vrstvou břidlice. Stáří těchto kostí by ovšem muselo být 286 až 320 milionů let staré.

PROTI

Nálezy takového charakteru jsou pouze kuriózní ojedinělé případy, které vznikají souhrou vzácných okolností. Údajně mohlo například dojít ke splynutí geologických vrstev vlivem přírodních dějů nebo působením lidského faktoru.

Kostry nalezené u Moabu totiž proporčně odpovídají modernímu člověku.

Podle skeptiků je tak pravděpodobné spíše to, že čtveřice lidí byla zapojena do důlního provozu, jejich podzemní tunel se zhroutil a pohřbil je ve stejné vrstvě, v jaké se nacházejí kostry dinosaurů.

Pokud by lidé a dinosauři žili společně, byly by prý takové nálezy mnohem častější.

Mohli tudy procházet i lidé? Foto: Pixabay
Mohli tudy procházet i lidé? Foto: Pixabay
Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 16.11.2026 1.8tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
od 16.11.2026 2.2tis
Zručný dělník pracuje již několik hodin a práce se mu daří. Přiložit dláto, opatrný úder palicí. Z kamene se rodí socha. Pak se však stane něco, co úsměv na mužově tváři změní v grimasu strachu a hrůzy. Odhodí nástroje a utíká pryč. Už nikdy se do lomu nevrátí. Nedokončené dílo osiří. Zrodí se záhada kolosu, který nikdy nepovstal ze své mramorové kolébky. [gallery ids="174208,174209,174210,1742
od 14.11.2026 3.0tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.3tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
epochalnisvet.cz
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex,
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
21stoleti.cz
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců - mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz