Z výsledků nové studie vyplývá, že k dramatické prodloužení délky života stačí jen několik jednoduchých genetických změn. Vědci nyní doufají, že takové jim výzkum pomůže lépe pochopit proces stárnutí také u lidí.
Podaří se jim ho také nakonec výrazně zpomalit?
Elixír mládí, recept na dlouhověkost. To je něco, po čem lidstvo touží po celá staletí. Nyní je tento sen díky červům v laboratoři čínsko-amerického výzkumného týmu o krok blíž ke svému naplnění. Červi z kmene hlístic jako je háďátko obecné, které vědci ke studii použili, se jeví jako ideální subjekt pro sledování různých genů či metabolických procesů a jejich vlivu na stárnutí, neboť tito tvorové žijí v průměru pouze dva až tři týdny.
V minulosti už vědci dokázali, že změna signální dráhy inzulínu u červů přináší 100% prodloužení jejich životnosti. A další změny v jiných procesech přinesly také jistý dílčí úspěch. Během nejnovější studie se jim daří optimalizovat a dočkají se výsledky, který ani samotní autoři studie nepředpokládali.
Červi po drobné změně buněčných cest žijí o 500 procent déle!
POROZUMÍME STÁRNUTÍ
Odborníci doufají, že jim to pomůže pochopit, jaké procesy jsou zodpovědné za stárnutí organismu. Už nyní se ukazuje, že příčina stárnutí není jen jedna, ale naopak jde o výsledek mnoha různých vzájemně provázených procesů.
Některé z nich už vědci díky hlísticím dokáží identifikovat a upravit tak, aby byla délka života výrazně prodloužena. Alespoň u červů. Zda se stejná metoda osvědčí i u lidí, není ještě známo. Vzhledem k naší přirozené délce života je velice obtížné studovat lidské stárnutí a proto jsou využíváni různí zástupci, například červi nebo myši.
DELŠÍ A ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOT
Ale i přes všechna vědecká omezení výzkumu stárnutí člověka byl zaznamenán určitý pokrok. Letos se v klinické studii u lidských pacientů testuje léčivo metformin, které se běžně využívá k léčbě diabetu typu 2.
Ukázalo se totiž, že má potenciál oddálit nástup nemocí souvisejících s věkem, jako je rakovina, kardiovaskulární onemocnění a Alzheimerova choroba. Nynější experimenty, při kterých se daří životnost organismu prodloužit o úctyhodných 500 procent, by mohly výrazně přispět k dosažení stejného cíle.
Už nyní vědci vyjmenovávají možné pozitivní dopady testovaných změn. „Tím, že pomáháme charakterizovat tyto interakce, naši vědci připravují cestu pro tolik potřebné terapie ke zvýšení zdravé délky života pro rychle stárnoucí populaci,“ říká šéf nezávislého výzkumného centra MDI Biological Laboratory Hermann Haller. Dočkáme se v budoucnu genetických změn, které lidem pomohou dožívat se ve zdraví věku, o kterém zatím můžeme jen snít?
