reklama
5. října 1925: Archeolog Howard Carter vstupuje do pohřební komory údajně prokletého faraona Tutanchamona.
Domů     Neobjasněné události
Hledání klíče k rozluštění fenoménu jménem déjà vu pokračuje
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 23.4.2020
3.6tis
Tajemné déjà vu někdy v životě prožil každý. Foto: health.clevelandclinic.org
328
SDÍLENÍ
3.6tis
ZOBRAZENÍ

Je velmi pravděpodobné, že už s ním máte své zkušenosti. Prazvláštní pocit, který přichází zcela náhle, a stejně rychle opět mizí. Ta nejistota, zda jsme to, co nyní zažíváme, nezažili už někdy dříve!

Jsou to snad odkazy na minulé životy? Pokud ano, proč nedokážeme tyto vzpomínky vyvolat sami od sebe?

Tajemné déjà vu někdy v životě prožil každý. Foto: health.clevelandclinic.org Odkud se bere déjà vu? Foto: health.clevelandclinic.org Émile Boirac. Foto: Wikimedia Commons Rozluštíme někdy záhadu deja vu? Foto: farmaciata.ro Dokážeme někdy déjà vu a jemu podobné stavy ovládat? Foto: Pixabay
Odkud se bere déjà vu? Foto: health.clevelandclinic.org

Déjà vu s sebou přináší pocit důvěrné známosti, která až mrazí. Kromě povědomé situace je cítit i příchuť neobvyklosti až tajemna. Mozek je zmaten a šokován zároveň. Chceme si vše reálně urovnat a upamatovat se, kdy už jsme podobný okamžik zažili.

Veškerá snaha je ale marná. Ještě nikdo nedokázal fenomén déjà vu věrohodně vysvětlit. Přitom fascinováni tímto jevem jsou i mnozí vědci a lékaři, kteří jej označují jako paramnézii. Jaká je podstata tohoto fenoménu a kde se v našich myslích rodí?

Émile Boirac. Foto: Wikimedia Commons

VIDĚL JSEM, SLYŠEL JSEM, ZAŽIL JSEM

Termín déjà vu jako první použije francouzský psycholog Émile Boirac (1851–1917) již v roce 1876. Pojmenuje tak zvláštní pocit důvěrné známosti. Nejznámější formou tohoto záhadného pocitu je tzv.

déjà vécu – „již zažito“. Jedná se o zkušenost, kdy v určitém okamžiku pocítíme, že konkrétní situaci zažíváme již podruhé, nebo dokonce poněkolikáté. O faktu, že jsme v našich myslích „popojeli“ v čase, jsme skálopevně přesvědčeni, i když často balamutíme sami sebe.

Další druh zvláštního rozpoložení lidského mozku je déjà senti – „již cítěno“. V tomto stavu má člověk dojem, že zažívá naprosto stejné pocity, jako již kdysi v minulosti. Spouštěčem přitom může být třeba nějaké slovo či věta.

Za poslední částí rozdělení déjà vu se skrývá déjà visité – „již navštíveno“. Jedná se o pocit, kdy bezpečně poznáváme místa, která jsme nikdy nenavštívili. Zde se déjà vu nejvíce protíná s teorií o předchozích životech, nebo jinak řečeno, s reinkarnací. Dokazuje snad tento fenomén, že člověk může skutečně žít vícekrát?

Rozluštíme někdy záhadu déjà vu? Foto: farmaciata.ro

MINULÉ ŽIVOTY, ČI NEPOSLUŠNÁ PAMĚŤ?

Skeptici se nad možností převtělování duší pozastavují s nedůvěrou. Přitom déjà vu by tuto teorii podložilo celkem hladce. Proč si pak ale nepamatujeme i jiné věci? Je prokázáno, že naši mozkovou kapacitu využíváme pouze z necelé poloviny.

Můžeme snad tedy kalkulovat s informacemi z minulých životů? Déjà vu nebylo nikdy stanoveno jako diagnóza, ale vědci přišli na to, že lidé s epilepsií či jiným typem mozkového onemocnění mají k tomuto tajemnému pocitu větší náchylnost.

Máme tedy dozajista co dočinění s mozkovou činností. Právě na drobná selhání mozku, respektive paměti, se odvolávají odborníci, kteří nechtějí připustit jiné než vědecké vysvětlení tohoto jevu. Disproporce mezi krátkodobou a dlouhodobou pamětí při předávání informací – to je podle nich příčinou toho, že náš mozek náhle zazmatkuje a vytvoří dojem déjà vu. Jde tedy jen o prostý zkrat v paměti?

Dokážeme někdy déjà vu a jemu podobné stavy ovládat? Foto: Pixabay

LÉTA SNĚNÍ PŘINÁŠÍ POZNÁNÍ

Na začátku déjà vu údajně může být i pouhý sen. Existují lidské příběhy, které vyprávějí o opakujícím se snu, jenž se v budoucnosti vyplní. Mezitím ovšem může uběhnout pěkná řádka let! Teprve posléze spící objevitel zjistí, že sen popisoval budoucí situaci přesně a včetně všech detailů.

Jsou snad sny poslové z budoucna? Známe ovšem i opačné pocity než je tajemné déjà vu. Pokud pozorovatel není schopen rozpoznat situaci, místo nebo zvuk, a to i přesto, že se s tím již setkal, dochází k jamais vu (čtěte žame vi).

V této situaci zůstává v mozku uložena informace, kterou v danou chvíli nejsme schopni vyvolat, i když víme, že už jsme se s ní setkali. Proto se nejedná o amnézii, kdy informace mizí z mozku úplně. Déjà vu i jeho opačný psychologický stav není možné do dnešních dnů stoprocentně vysvětlit.

Není ani známo, jak mu případně předcházet, či dokonce jak ho ovládat. Dokážeme to vůbec někdy? A podaří se někdy vědcům odhalit, co se za tímto fenoménem skrývá?

Zdeněk Pospíšil

Foto: Pixabay, health.clevelandclinic.org, farmaciata.ro, Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 4.10.2022 206
Snad každé velké jezero světa má také svou vlastní příšeru. Rozlehlé ruské jezero Bajkal staré desítky milionů let rozhodně není výjimkou. Na rozdíl od ostatních jezer obývaných převážně záhadnými ještěry však v Bajkalu údajně žijí vyspělé bytosti podobné lidem.     Ruský moderní folklor líčí tajemné obyvatele prastarého jezera jako napůl žraloky a napůl lidi. […]
od Dalibor Vrána 3.10.2022 2.0tis
Hluboké vietnamské džungle prý mohou obývat stvoření zvaná batutut, neboli „lesní lidé“. Zmínka o nich se poprvé objevuje už v roce 1947, ale až v 70. letech se jim dostává větší pozornosti díky svědeckým výpovědím vojáků. O nich později ve své knize Podivné, ale pravdivé příběhy z války ve Vietnamu píše americký válečný veterán Kregg […]
od Dalibor Vrána 3.10.2022 2.5tis
Jezero Brosno leží zhruba 400 km na jih od Moskvy. Rozlohou neohromí, ale za to v některých místech sahá až do hloubky 160 metrů. A právě tam má přežívat obrovský ještěr, který se čas od času vynoří. Podle legend k smrti vyděsí už tatarské nájezdníky v 9. století. Tehdy se chystají dobýt ruské město Novgorod, […]
od Mirek Brát 3.10.2022 2.7tis
Pokud bychom si někde přečetli, že statný Skandinávec zapomněl na ostrově Madeira myšku, možná by nás napadlo cosi o roztržitém digitálním nomádovi, co rád tráví zimní siestu, nejlépe s notebookem pod hlavou, přeci jen v teplejších krajích. Není však myška jako myška… Madeira, potažmo Madeirské souostroví, je portugalská autonomní oblast v Atlantském oceánu. Osídlena byla právě Portugalci, kteří […]
od Dalibor Vrána 2.10.2022 1.6tis
Píše se rok 1933 a baron Georg Günther von Forstner (1882–1940), bývalý kapitán německé ponorky U-28 z bojů 1. světové války, usedá k rozhovoru s novinářem. Chce vypovědět příběh, který ho budí ze spaní už skoro 20 let… Příběh zkázy britského parníku Iberian, k níž dochází nedaleko Irska 30. července 1915, po mohutném torpédování. Podvodní […]