Téměř všechny hrady a zámky mají své strašidelné příběhy. Kastelán hradu Houska ale říká: „Nečekejte, že vám budu vnucovat něco lacině senzačního; bezhlavé rytíře nebo bílé paní.“
Středověké sídlo nedaleko Mladé Boleslavi skutečně žádné jednoduché či bláznivé okrasy nepotřebuje. Jeho pověst je totiž přímo ďábelská! Podle legend má být ve skále, na které je hrad zbudován, průrva do samotného pekla.
Historku o vstupu do jiného světa zaznamenává i český kronikář Václav Hájek z Libočan (†1553):
„…nalezena jest nedaleko díra jedna ve skále, v kteréžto množství rozličných duchův obývalo, kteříž pomalu více a více lidem tu obývajícím překážku činili a někdy v rozličných hovad tvářnosti proměňujíce se, lidem po cestách chodícím se ukazovali tak hrozně, že tudy lidé nesměli choditi…“
Další vyprávění hovoří o tom, jak je do díry spuštěn odsouzenec, který v ní má spatřit tak děsivé věci, že zešílí. Následující příběh líčí, jak se místní snaží jámu zasypat, ale přes veškeré vynaložené úsilí se jim to nedaří.
Nechají proto na jejím místě postavit hradní kapli, která má čertovské bujení zastavit. Jaké důkazy ale pro přítomnost pekelných sil hovoří?
DĚSIVÁ ARCHITEKTURA
Hrůzný ráz hradu Houska je prý možné vypozorovat především z jeho tvaru a polohy. Podle autorů Aleše Česala (*1976) a Milana Doležala není možné nalézt jediný důvod k tomu, proč byl hrad postavem na skále.
Připomínají, že hrad neleží na obchodní stezce a nemá ani význam královského sídla. Byl snad skutečně zbudován jako ochrana před zlými bytostmi? Důkazem mají být hradby, které ani tak nebrání útoku z venku, jako prý brání čemusi zevnitř dostat se ven.
Neobvyklé jsou také motivy hradních fresek, které naprosto ojedinělým způsobem zobrazují boj mezi zlem a dobrem. Jsou na nich vyobrazena stvoření, jež mají přebývat pod hradem?
