Noc, opuštěná hradní věž a v jejím okně náhle světlo, které tam nemá co dělat. Přesně tak začínají některé z nejpodivnějších českých hradních příběhů. Někdy jde o dávnou pověst, jindy o svědectví lidí, kteří tvrdí, že viděli něco, pro co dodnes nemají vysvětlení. Světlo je v těchto příbězích podivně častým průvodcem mezi světem živých a mrtvých. Jedna z nejpůsobivějších historek se váže ke zříc

Čert má v české krajině překvapivě rozsáhlé teritorium. Najdete tu jeho kameny, skály, stoly, mosty, brázdy i celá jezera. Někde prý staví, jinde se s někým vsadí, občas něco ukradne a sem tam po sobě zanechá jen pořádně podivný kámen. Vydejte se po stopách českého čerta. Na Vysočině, na jižním svahu Melechova nedaleko Rejčkova, se ukrývá Čertův kámen. Na rozdíl od mnoha slavných skal nejde o o

Nemusíte čekat na půlnoc ani vyrážet na opuštěný hřbitov. Duchové mají v Česku adresy, které se dědí z generace na generaci. Nejčastěji se zabydlují na hradech a zámcích, kde po nich zůstávají příběhy o bílých paních, tajemných šlechticích, dětech i tragicky zemřelých. Některá místa přitom působí tak ponurým dojmem, že člověku ani příliš nevadí, když si při prohlídce raději rozsvítí. Když se ře

Pod českými hrady se podle starých pověstí otevírají chodby, o jejichž konci nikdo nic jistého neví. Některé měly sloužit jako tajné únikové cesty, jiné jako skrýše pokladů a další možná existují jen v lidské fantazii. Jenže právě tam, kde se legenda potkává se skutečným podzemím, začíná být příběh opravdu znepokojivý. Když se řekne tajné podzemí, většině lidí okamžitě naskočí Trosky. Jenže nej

Mnozí ho považují za nejtajuplnější stavbu na českém území. S hradem Houska je spjato velké množství záhad. Asi nejvíc otázek vzbuzuje legenda, podle které se pod ním nachází průrva vedoucí až do samotného pekla. Kolik je na ní pravdy? Hrad Houska stojí na pískovcové skále v Dubské pahorkatině, poblíž Máchova jezera. A přímo pod ním se údajně nachází samo

Přecházíme-li z české na polskou stranu Krkonoš, všimneme si brzy jedné záhady. Zatímco v Česku jsou dávní krkonošští prospektoři označováni jako Vlaši, přes kopec v Polsku se už mluví o Valonech? Na čí straně je pravda? Odkud pocházeli ti, se kterými jsou stále spojovány ukryté poklady? To, že Krkonoše už v 11. a 12. století vzbudily

Temné hřbitovy, podivně uložené kostry a lidé, kteří se po smrti vracejí mezi živé. Upíři patří k nejděsivějším postavám evropských pověstí a překvapivě silnou stopu zanechávají také u nás. Archeologové tu skutečně našli hroby, které vypadají, jako by se živí kdysi snažili mrtvé za každou cenu udržet pod zemí. Jenže co se za nimi opravdu skrývá? Píše se rok 1966 a archeologové v Čelákovicích od

Nejsou to jen staré pověsti vyprávěné u ohně. Po celé naší republice stojí domy, statky a zámky, které mají pověst míst, kde se zjevují přízraky, ozývají nevysvětlitelné zvuky nebo se dějí podivné jevy. Zatímco historici většinou hledají racionální vysvětlení, záhadologové upozorňují, že některé lokality vykazují nápadně podobná svědectví po celé generace. A právě tato opakující se svědectví ud

Na první pohled vypadá jako obyčejná středověká stavba ztracená v lesích severně od Prahy v Libereckém kraji. Jenže jakmile se přiblížíte, atmosféra houstne. Ticho je podivně těžké, ptáci téměř nezpívají a lidé mluví tišeji než jinde. Hrad Houska je už po staletí označovaný za nejděsivější místo v Česku. Ne kvůli krvavým bitvám nebo strašidelným kulisám, ale kvůli legendě, která dodnes nahání husí

Na hradě Frýdštejn asi 10 km od Turnova právě začíná tajuplný rituál vyvolávání ďábla. „In nomine Dei nostri Satanas Luciferi excelsi,“ drmolí v roce 1733 český lékař Jan Josef Antonín Eleazar Kittel (1704–1783).  Následně se před ním zhmotní vládce pekel. Vyděšený lékař ho požádá o bohatství a zázračné schopnosti a na oplátku mu upíše svou duši. Poté odj