Historie i populární kultura v nás vypěstovaly představu, že odkrývání prastarých hrobek je nebezpečná práce, při které neopatrné badatele mohou stihnout opravdu nepěkné věci.

Ostatně diskuse o legendární Tutanchamonově kletbě jsou živé dodnes. A i když většinou je práce archeologů ve skutečnosti mnohem méně dobrodružná a nebezpečná, čas od času se objeví něco, při čem běžnému člověku přece jen vyschne v krku.

Nedávno zveřejnila Univerzita v Haifě společně s Izraelským památkovým úřadem pozoruhodnou zprávu:

V prastaré hrobce, nacházející se ve starém židovském městě Bejt Še´arim asi 75 kilometrů od hlavního izraelského města Tel Avivu, byl objeven červeným inkoustem popsaný 1800 let starý kámen, na kterém byla varovná zpráva:

„Jákob konvertita sám sobě přísahá, že každý, kdo otevře tento hrob, bude proklet.“

NEZVYKLÝ JAZYK

Pod tímto prohlášením je pak nakreslena tlustá čára, pod kterou patrně jiný písař připsal slova „Věk 60“. Celá záležitost vyvolala mezi izraelskými archeology poměrně velký rozruch.

Ačkoliv varování před kletbou tady byla už i dřív, a to i v případě hrobek nalezených právě na území židovského státu, tento nápis je přece jen poněkud zvláštní.

A to především oním řeckým jazykem, ve kterém je napsána a který vědci označují za zbytečně komplikovaný a až nadbytečný.

Vzhledem k tomu, že šlo o konvertitu (tedy člověka, který k judaismu přešel až během života), šlo patrně o jeho rodný jazyk, kterým psal ve chvílích velkého rozrušení a snad i ne zcela při smyslech.

Mohl to snad napsat třeba pod vlivem nějakých uklidňujících či bolest tlumících bylin?

KDO TO BYL?

Druhá teorie pak je, že ve skutečnosti o jeho rodný jazyk nešlo. Naopak se muž řecky snažil naučit, ale příliš se mu to nedařilo. Kromě samotné kletby, které se však většina archeologů nijak zvlášť neobává, je tak záhadou právě i osoba samotného Jákoba.

Odkud přišel? A proč byl pohřben právě tady na pohřebišti pro Židy z Jemenu, Palmýry a dalších koutů starověké Svaté země? „Kdo ví, odkud se vzal. Nikdy se to nedozvíme, pokud nenajdeme jeho deník.

Což asi nenajdeme,“ potvrzuje záhadu izraelský archeolog Eli Eskosido.