„Když byly poprvé objeveny pravidelné radiové signály z pulsarů, vědci z Cambridge vážně uvažovali, že mohou být od mimozemské civilizace,“ tvrdí britský astrofyzik Peter A. Sturrock (*1924).

„Dokonce se zvažovalo, jestli není v nejlepším zájmu lidstva zničit důkazy a na všechno zapomenout!“ Nyní už je známo, že pravidelné silné elektromagnetické záření vychází z neutronových hvězd, které rotují jako vesmírné majáky.

Pulsar Vela vzniká přibližně před 10 000 lety po mohutné explozi supernovy v souhvězdí Plachet, které na našem území nelze spatřit. Od Země je těleso vzdáleno kolem 1000 světelných let.

V průměru Vela měří asi 20 kilometrů a kolem své osy se otočí jedenáctkrát za vteřinu, což je rychleji, než se otáčí rotor vrtulníku. Své okolí bičuje dlouhými výtrysky radiace.

Dlouhodobě ji sleduje teleskop Chandra, jenž je schopen elektromagnetickou radiaci vidět.

Neobvyklé chování

Astronomové se pozorováním tohoto pulsaru snaží zodpovědět několik otázek. Vela se totiž nechová, jak očekávali. Rychlost jeho rotace by totiž s přibývajícím věkem měla klesat. Několikrát však byl zaznamenán její prudký nárůst.

Záběry pořízené teleskopem Chandra v roce 2010 navíc naznačují, že se pulsar při své rotaci možná vychyluje ze strany na stranu. Pokud by se tato vlastnost potvrdila, bylo by to poprvé, co je tento úkaz u neutronové hvězdy pozorován.