V srpnu 1976 se vydávají čtyři muži na výlet, který jim změní život. Až se vrátí, už nic nebude jako dřív. Pronásledováni nočními můrami si postupně vzpomínají na únos do UFO a malé bytosti, které je zkoumaly.

Jejich příběh o nepříjemném setkání s mimozemšťany obstojí i před detektorem lži!

Čtveřice mladých mužů, kteří se seznámili během vysokoškolských studií umění v americkém státě Massachusetts, chtějí společně strávit letní dovolenou.

V polovině srpna 1976 si dvojčata Jack a Jim Weinerovi a jejich někdejší spolužáci Chuck Rak a Charlie Foltz sbalí kufry a zamíří na dva týdny do divočiny v oblasti zvané Allagash ve státě Maine.

Je tam úchvatná přírodní scenérie s řadou jezer a kanálů obklopená vrcholky hor daleko od všeho ruchu. Čtveřice brzy nabude dojmu, že je široko daleko sama. Není to ale tak docela pravda.

Poblíž mladíků, aniž by to možná tušili, se prochází mnoho dalších turistů a lovců. A pak je tu ještě něco jiného. Něco, co možná nepochází z našeho světa. Něco, s čím se mladí muži seznámí důvěrněji, než by sami chtěli.

O jejich podivné dovolené se jako o „únosu v Allagash“ bude mluvit ještě desítky let. Co přesně se tehdy odehrálo u břehů jezera Eagle?

Záblesk světla a pak nic!

Hned druhou noc si jeden z mužů všimne podivného jasného objektu na obloze, který se objevil asi na 30 vteřin a pak zmizel. O dva dny později, přesněji v noci 20. srpna, čtveřice vyrazí na jezero chytat ryby.

Na břehu rozdělají velký oheň, který má sloužit jako maják. Té noci se záhadné světlo objeví znovu a je zářivější než ostatní hvězdy. Pak přilétne blíž a přelétne nad stromy u břehu.

Pohybuje se sem a tam a mění barvy z červené na zelenou a nakonec bělavě žlutou. Muži odhadují velikost objektu na 25 metrů v průměru!

Charlie Foltz, který čtveřici vyhnal v noci na jezero, snad z legrace, snad kvůli obavám z nedostatku jídla, směrem k objektu baterkou signalizuje SOS. Objekt tiše vyrazí k jejich lodi, což muže vyděsí,a tak zběsile pádlují ke břehu, zatímco jejich loď zaplavuje oslnivé světlo.

Další věc, kterou si pamatují, je, jak stojí na souši a světlo mizí. Zdá se, že se nic zvláštního nestalo. Jenže oheň, který na břehu zapálili, už úplně vyhořel, což naznačuje, že byli pryč několik hodin! Co se mezitím stalo?

Děsivé noční můry

V dalších dnech už muži podivný objekt nespatří, a když se pak se svým zážitkem svěřují rodině a blízkým, setkají se jen s nevěřícnými pohledy, a proto si věc nakonec nechají pro sebe. Jenže o něco později se mladíkům začínají shodně zdát podivné noční můry.

V nich čtveřice sedí nahá na lavici a třese se strachy. První, komu se začnou sny zdát, je Jack Weiner. Vidí v nich bytosti s dlouhými krky a velkými hlavami. Jejich oči jsou obrovské, lesknou se jako kov a nemají oční víčka.

Ruce jsou zvláštní a mají jen čtyři prsty. Tyto bytosti zkoumají Jackovu paži, zatímco Jim, Chuck a Charlie sedí na nedaleké lavičce a nejsou schopni zasáhnout. Brzy se velmi podobné sny spojené s útržky z noci na jezeře začnou zdát i ostatním.

Jde snad o vzpomínky na skutečný incident? Až v roce 1988 se Jim Werner svěří se svým zážitkem ufologovi Raymondu Fowlerovi (*1930), který mu doporučí podrobit se hypnóze.

Jeho radu muži poslechnou a v hypnóze terapeutům líčí, jak prošli nepříjemným vyšetřením na mimozemské lodi!

Svým vzpomínkám věří

Muži v hypnóze shodně popisují místnost podobnou ordinaci veterináře. Je v ní kovový operační stůl, na němž jsou jeden po druhém bytostmi z jejich nočních můr podrobeni ponižující prohlídce, včetně odběru vzorků tělních tekutin a kůže.

Přestože skeptikové namítají, že jejich výpověď je spíše dílem přílišného sledování filmů o UFO, čtveřice si je prý jistá, že jejich vzpomínky jsou skutečné! Bez problémů také prošli testem na detektoru lži. Byli skutečně uneseni?

Této verzi věří například psychoterapeut Anthony Constantino, který čtveřici hypnóze podrobil, ačkoliv k jejich příběhu zprvu přistupoval velmi skepticky. „Poté, co jsem s těmi kluky pracoval, jsem se bál. Pořád se bojím.

Myslím, že je to pravda. Myslím, že byli označkováni, stejně jako my po prohlídce označkujeme žraloky či medvědy a poté je vypustíme zpátky,“ uzavírá.